Jehlice trnitá

Další názvy: babí hněv, vochlice, jehly vochličné, Onosis campestris 

Jehlice trnitá je bohatě větvená bylina nebo polokeř z čeledi bobovitých s tuhými ostny na větvích.
Dorůstá do výšky okolo 0,5 m. Dolní listy jsou trojčetné, horní jednoduché s palisty a s drobně zoubkovanými okraji. Jehlice trnitá kvete od června do srpna, má růžové květy motýlovitého tvaru. Plodem je vejčitý lusk obsahující jedno až tři semena. Roste v mírném pásu Evropy, v severní Africe a na Blízkém Východě. Upřednostňuje teplá stanoviště s vápnitou půdou, suché pastviny a louky, křovinaté stráně. Často zplaňuje, na pastvinách bývá nežádoucí rostlinou kvůli nepříjemným ostnům.

Používanou částí jehlice trnité je kořen, který se sbírá na podzim. Obsahuje glykosidy, flavonoidy, saponin ononid, silice a další látky. V lidovém léčitelství se kořen jehlice používá pro své močopudné účinky ve formě nálevu nebo tinktury při chorobách vylučovací soustavy a v případech, kdy je třeba zvýšit a urychlit odplavování škodlivých látek z organismu.
Doporučuje se při potížích s ledvinami, močovým měchýřem, močovými cestami, dále pak při dně a revmatismu (revmatoidní artritidě), při problémech s lymfatickými žlázami. Jehlice je značně močopudná, odvodňuje a detoxikuje.
Zvyšuje vylučování kyseliny močové, pomáhá rozpouštět močové a ledvinové kameny, působí proti jejich vzniku. Kromě toho se jehlice přidává také do čajů určených pro ženy na úpravu menstruace či při léčbě neplodnosti.
Zevně se dá využít při kožních vyrážkách a ve formě sedací koupele při hemoroidech.

Ve středověku sloužily nasolené mladé výhonky jehlice jako potravina. Odvar z květů se v minulosti používal k barvení vlny.
Extrakt z kořene lze najít v kosmetických produktech péče o pleť.
Jehlice není vhodná pro dlouhodobé užívání, protože může z těla vyplavit i zdraví prospěšné látky, je proto potřebné dodržovat pauzy během užívání.

Dětem, těhotným a kojícím ženám se užívání jehlice trnité nedoporučuje.