Olivín / Peridot / smaragd křižáků / Topazos

V lávě, meteoritech a hluboko v zemském plášti se nalézá žlutozelený drahokam, který byl zaměňován se smaragdem.

První dochovaný název tohoto drahokamu je „Topazos“, který vznikl za dob starověkého Říma, kdy byl odvozen podle jména ostrova, kde se těžil. Až o mnoho let později jej francouzští klenotníci začali nazývat peridot, což je pravděpodobně odvozeno z arabského označení pro drahokam „faridat“. Pro tento drahokam se u nás vžil také název olivín. Ten by se ale neměl používat pro čiré krystaly využívané k broušení.

Olivíny nejvyšší šperkařské kvality se vyskytují převážně na dně Rudého moře, kde dochází k roztahování oceánské kůry v oblasti riftu a vytékání magmatu do mořské vody. Ta magma rychle ochlazuje a vytváří polštářové struktury, ve kterých vzniká i olivín. Případně - jako například v Myanmaru - může dojít k deformaci hornin vytlačených ze zemského pláště a při pohybech zemské kůry se mohou stát součástí pohoří.

Horníci nacházejí peridot v podobě nepravidelných pecek (oblé kusy horniny obsahující krystaly) v lávových proudech ve Spojených státech, Číně a Vietnamu. Velmi vzácně se objevují v podobě velkých krystalů, jež lemují žíly nebo kapsy u určitých typů ztuhlé roztavené horniny. Mezi zdroje takto vzniklých drahokamů patří Finsko, Pákistán, Myanmar a ostrov Zabargad.

Vyjma pozemských zdrojů se objevuje olivín i v meteoritech.

Spektrometrická měření s využitím infračerveným zobrazovacím spektrometrem umožnila potvrdit, že měsíční plášť má vysoký obsah olivínu.

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5 – 7, křehký, hustota 3,3 g/cm³ (forsterit 3,27 g/cm³, fayalit 4,2 g/cm³), štěpnost dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {010}. Lom lasturnatý.
• Optické vlastnosti: Barva: nejčastěji žlutozelená, olivová, dále žlutá, hnědá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Mg 25,37 %, Fe 14,57 %, Si 18,32 %, O 41,74 % (při Mg:Fe = 4:1). Rozpustný v HNO₃. Mg-členové se rozpouštějí i v ostatních kyselinách a před dmuchavkou se netaví. Fe-členové se taví v magnetickou kuličku.

Odrůdy

• chryzolit – průhledný, olivově zelený. Drahý kámen.

Vysokotlaké modifikace olivínu

Za vysokých tlaků a teplot olivín hluboko v zemském plášti mění svou krystalickou strukturu. V hloubce pod 410 km se mění na tzv. wadsleyit a v rozmezí 520-660 km pod povrchem na ringwoodit – tato fázová rozhraní vedou ke skokovým nárůstům hustoty v plášti Země.

Podobné minerály

willemit, tefroit, chryzoberyl

Výskyt

Hojný minerál

• Česko – oblasti Kozákova (např. lom ve Smrčí u Železného Brodu) a v Českém ráji , kde se dá nalézt v podobě olivínových koulí (spolu s pyroxenem), které mají svůj původ ve svrchní části zemského pláště, odkud byly vyneseny proudem čedičového magmatu na povrch. Jedná se tedy minerál, který krystalizuje ve vysokoteplotních podmínkách. Další naleziště jsou v mnoha oblastech Českého středohoří.
• Slovensko - okolí Žiaru nad Hronom (Šibeničný vrch), Sedlic a Fiľakova.
• Norsko
• Brazílie
• Srí Lanka
• Austrálie
• Čína
• Pákistán
• Nový Zéland
• Egypt – ostrov Zebirget (St. John’s Island), kde je doložena těžba z doby 3 000 let před naším letopočtem.
• Barma / Myanmar – v současnosti nejkvalitnější olivíny
• a další.

Mimo Zemi byl výskyt olivínu také prokázán na Marsu (kde ho nalezl a identifikoval robot Opportunity) a vyskytuje se mj. zřejmě i v plášti planetky Vesta.

Pro vysoký bod tání (u forsteritu až 1890 °C) na výrobu křemičitého technického skla. Dále se využívá ve slévárenství (cihly, formy pro odlévání), v chemickém průmyslu, při výrobě hnojiv a jako brusivo.
Chryzolit jako šperkařský kámen pro ozdobné účely, kde se mu přisuzují magické ochranné vlastnosti proti zlým duchům.