Albi Hlavolam Ježek v kleci kovový 4,5 cm x 7,5 cm
Kód: | 97761 |
EAN: | 8590228022707 |
Výrobce: | © ALBI Česká republika a.s., |
Značka: | Albi |
![]() |
Asi nejznámější hlavolam v Česku? Kdo by totiž neznal mystický hlavolam ze Stínadel. Staňte se na chvíli Janem Tleskačem a pokuste se ježka dostat z klece co nejrychleji. Jedná se o kuličku s různě dlouhými ostny, která je uvězněna ve válcovité kleci, jejíž otvory jsou také různě velké. Ježkem je potřeba otáčet a provlékat ho tak, aby našel cestu ven.
Divoký západ roku 1886. Z lítacích dveří místního saloonu vychází kovboj a opírá se o jeho stěnu. Vytahuje z kapsy malý předmět o velikosti ořechu a možná si v duchu přemílá nám notoricky známá slova.. Když natočíte nejdelší osten tak, aby vyčníval z klece nejširším jejím otvorem, posuneme ježka do poloviny výšky klece. Pak otočíme…
Toto si samozřejmě tehdy nemohl v duchu říkat. Pro nás bude hlavolam zvaný Ježek v kleci (poprvé uvedený v roce 1940) vždy spojen s temnými stínadelskými uličkami z románů Jaroslava Foglara (1907–1999). ¨¨
Kde mohl Jaroslav Foglar čerpat inspiraci ke svému románu Záhada hlavolamu a kde ještě mohla vzniknout podoba známého Ježka, Létajícího kola a postavy Širokka? Na tuto otázku hledali JEŽCIVKLECI.cz odpověď. Nyní se s námi můžete vydat na více než zajímavou cestu do daleké historie.
S létajícím kolem, které důvěrně známe, přišel už v 15. století Leonardo da Vinci (1452 – 1519) významný malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel a v neposlední řadě i vynálezce a konstruktér.
Dobrodružství Jana Tleskače
Dnes velice úspěšný český reklamní režisér Martin Krejčí natočil roku 1997 v rámci svého studia na FAMU krátký, něco málo přes čtyři minuty trvající short film Dobrodružství Jana Tleskače. Podobně jako v případě Kotkova prvního filmu Cesty za modrým světlem i u Krejčího short filmu s Janem Tleskačem platí, že studentský minimalismus a omezená kvalita použitého materiálu může celému snímku dodat ojedinělou atmosféru.
Režisér Martin Krejčí se dílem Jaroslava Foglara ve svém dílku samozřejmě pouze volně inspiruje. Z foglarovské předlohy vychází námět o létacím kole Jana Tleskače. Vše ostatní je autorská licence režiséra.
Je to však inspirace laskavá a vtipná. Zdařile rovněž navozuje atmosféru tajemna, byť nikoli ani tak foglarovskou mystikou, jako spíš humornou nadsázkou.
Tato položka nebyla doposud diskutována. Pokud chcete být první, klikněte na tlačítko Přidat příspěvěk
Asi nejznámější hlavolam v Česku? Kdo by totiž neznal mystický hlavolam ze Stínadel. Staňte se na chvíli Janem Tleskačem a pokuste se ježka dostat z klece co nejrychleji. Jedná se o kuličku s různě dlouhými ostny, která je uvězněna ve válcovité kleci, jejíž otvory jsou také různě velké. Ježkem je potřeba otáčet a provlékat ho tak, aby našel cestu ven.
Divoký západ roku 1886. Z lítacích dveří místního saloonu vychází kovboj a opírá se o jeho stěnu. Vytahuje z kapsy malý předmět o velikosti ořechu a možná si v duchu přemílá nám notoricky známá slova.. Když natočíte nejdelší osten tak, aby vyčníval z klece nejširším jejím otvorem, posuneme ježka do poloviny výšky klece. Pak otočíme…
Toto si samozřejmě tehdy nemohl v duchu říkat. Pro nás bude hlavolam zvaný Ježek v kleci (poprvé uvedený v roce 1940) vždy spojen s temnými stínadelskými uličkami z románů Jaroslava Foglara (1907–1999). ¨¨
Kde mohl Jaroslav Foglar čerpat inspiraci ke svému románu Záhada hlavolamu a kde ještě mohla vzniknout podoba známého Ježka, Létajícího kola a postavy Širokka? Na tuto otázku hledali JEŽCIVKLECI.cz odpověď. Nyní se s námi můžete vydat na více než zajímavou cestu do daleké historie.
S létajícím kolem, které důvěrně známe, přišel už v 15. století Leonardo da Vinci (1452 – 1519) významný malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel a v neposlední řadě i vynálezce a konstruktér.
Dobrodružství Jana Tleskače
Dnes velice úspěšný český reklamní režisér Martin Krejčí natočil roku 1997 v rámci svého studia na FAMU krátký, něco málo přes čtyři minuty trvající short film Dobrodružství Jana Tleskače. Podobně jako v případě Kotkova prvního filmu Cesty za modrým světlem i u Krejčího short filmu s Janem Tleskačem platí, že studentský minimalismus a omezená kvalita použitého materiálu může celému snímku dodat ojedinělou atmosféru.
Režisér Martin Krejčí se dílem Jaroslava Foglara ve svém dílku samozřejmě pouze volně inspiruje. Z foglarovské předlohy vychází námět o létacím kole Jana Tleskače. Vše ostatní je autorská licence režiséra.
Je to však inspirace laskavá a vtipná. Zdařile rovněž navozuje atmosféru tajemna, byť nikoli ani tak foglarovskou mystikou, jako spíš humornou nadsázkou.