Hlavní stránka  >  Byliny

Byliny

Další názvy: Dry Herbs/Vegetables / Bylinky

Byliny jsou rostliny využívané napříč tisíciletími a obyvateli po celé planetě. Objevují se proto ve všech medicínských směrech, jako je ajurvéda, tradiční čínská medicína, homeopatie nebo i Bachovy esence, které jsou založené na poznatku energie rostlin s vyšší vibrací. Od pradávna jsou byliny součástí domácích lékárniček. Existuje spousta možností, co lze získat z rostlin jako jsou právě bylinky-esenciální oleje, extrakty, maceráty, koření, čaje, dochucovadla, mastičky a různé léčivé kompozice.

Bylinky se používají čerstvé nebo sušené, přičemž sušené jsou objemově menší a tím koncentrovanější, neboť neobsahují vodu, která by ředila jejich aktivní látky. Co se ale účinků týče, čerstvé byliny jsou snadněji vstřebatelné, neboť přenositelem aktivních látek je právě voda. Síla rostliny je podle alchymistů největší těsně předtím, než rozkvete. Jejich sílu by neměl nikdo podceňovat, je tedy vhodné přistupovat k ní s citem a před užíváním se informovat o všech indikacích i kontraindikacích.

Bylinky si od nepaměti (už Homér psal o léčivých kořenech) udržovaly klíčové místo při léčbě nemocí a bylinné přípravky jsou přesto v oblibě dodnes. Dnes jde výzkum na celém světě kupředu stále rychleji a při hledání nových léčiv využívá nejnovější vědecké poznatky, právě tak jako polozapomenuté tradice. Léčivé bylinky byly používány podle barvy, např. žluté bylinky na žloutenku, červené na na nemoci krve, nebo např. Paracelsus používal signaturu bylin i ve spojitosti s planetami, místem, dobou sběru (měsíc a rok) a měsíčními cykly. Na novoluní se sbírá podzemní část bylin a při úplňku nadzemní část bylin. Abychom bylinky využili zcela, můžeme je napřed macerovat za studena (výluh), pak louhovat (odvar) a nakonec je můžeme ještě naložit do alkoholu. Bylinkářství se v dnešní době nazývá fytoterapie. Mezi zakladatele fytoterapie ve středověku patřila Hildegarga z Bringenu, Ibn síná (Avicena) a Paracelsus.

Léčivé bylinky, několik zajímavých informací:

  • Paracelsus - rozdíl mezi lékem a jedem je pouze v dávce
  • v porovnání se syntetickými léky se působení bylinek může jevit velmi mírně, ale s časem působí efektivně a účinně
  • na přechodnou dobu mohou léčivé rostliny vyvolat zhoršení stavu, což je způsobeno vyplavováním toxických látek z těla
  • princip rovnováhy v přírodě - vždy, když se bylinka (plevel) v nějaké lokalitě rozmnoží, znamená to, "přirozenou regulaci" - je to nabídka přírody k ozdravení těla a duše od přírody: "Utrhni si bylinku, ona tě má uzdravit"
  • proto naši předci konzumovali bylinky, které se vyskytovaly v jejich nejbližším okolí - příroda jim nabízela přirozeně to, co potřebovali pro svoje zdraví (soužití s přírodou)
  • silice z různých bylin mohou být uchovávány pouze v roztoku s vysokou koncentrací alkoholu
  • hořčiny obsažené v hořkých bylinkách hlavně podporují vylučování žluči, tím výrazně podporují trávení (neplatí ale pravidlo, čím více hořká bylinka, tím lépe)
  • v syrové stavu dostaneme z bylinky hodně vitamínů a chlorofylu (kopřiva patří mezi nejvýznamnější zdroje), který podporuje krvetvorbu
  • chlorofyl přenáší kyslík u rostlin, obdobně jako hemoglobin u živočichů
  • v sušeném stavu jsou účinky bylin podobné, ale přelitím horkou vodou či varem snížíme množství vitamínů
  • macerací ve studené vodě se dobře uvolňují slizovité látky, které hojí sliznice např. dýchacích cest
  • macerací v alkoholu můžeme dobře vytáhnout z bylinky například hořčiny (důležitý je obsah alkoholu 40-90%, ve vztahu k různým bylinám a délka macerace- 3 týdny až několik roků)
  • pokud používáme pro maceraci bylin líh, je díky skupině OH v jakémkoli poměru mísitelný s vodou, macerát lze ředit, naopak to nejde
  • „To, po čem nejvíce šlapeme, s úctou vezměme a použijme pro své vyléčení“
  • mykorhiza - symbiotické spojení rostlin a hub
  • Otázka: kam jde voda z kořenů rostlin? Vypařuje se přes listy a tak rostlina chladí sebe a okolí, podobně jako člověk (pocení), říká Jan Pokorný z firmy ENKI

Do promyšleně uspořádané bylinkové zahrádky se hodí na pěstování především trvalky (levandule, dobromysl, yzop, saturejka horská, šalvěj, svatolina, šanta, máta), jednoletky pak na okraje (kopr, bazalka, koriandr). Při vaření oceníme, když bylinky nebudou příliš daleko od domu.

Fytoterapie - bylinoznalství 
fytoterapie používala k léčbě člověka léčivé rostliny mezi které patří:

  • bylinky (květy, listy, kořeny, plody)
  • polokeře a keře
  • houby
  • stromy (květy, kůra, pupeny, míza, pryskyřice)
  • HERBÁŘ

Významní bylinkáři (fytoterapeuti) v Evropě:

  • řecký lékař Galenos (2. st. n. l.)
  • abatyše Hildegarda z Bringenu (1098-1179)
  • Paracelsus, vlastním jménem Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim (1493 Einsiedeln – 24. září 1541)
  • Pedanius Dioscorides, řecký lékař, lékárník a botanik, autor pětidílné encyklopedie o bylinném lékařství De Materia Medica
  • italský lékař a přírodovědec Pietro Andrea Mattioli (1501 -1577)
  • italský lékař Prosper Alpinus (1553-1617)
  • Anežka Česká a Zdislava z Lemberka
  • Jan Mikolášek (7.4.1887 - 29.12.1973)
  • František Jindřich Kabelák, (8. listopadu 1902 - 13.srpna 1969) 
  • Marie Treben, původem ze Žatce (1907 - 1991), běžně používala 40 základních bylin, byli to zejména tymián, vlaštovičník větší, česnek medvědí, rozrazil, puškvorec, heřmánek, kopřivu a kontryhel
  • ruska Elena Zajceva, pokud chcete být zdravý, vykopte si tři kořeny plevele – kořen lopuchu, pýru a pampelišky. připravte z nich čajovou směs a pite. Ja sbírám 25 kořenú, ale pro vás budou stačiť tri říká Elena Zajceva
  • Wolf-Dieter Storl (1942 - ...)
  • Vladimír Vytásek (1961 -  )
  • Emil Havelka (1944- 26.4.2018)
  • Dr.Eva Moučková (1936 -    )
  • páter František Ferda (31.3.1915 - 7.7.1991) 
  • Božena Kamenická (7.8.1898-5.9.1996)
  • Pavel Váňa (1947 - 3..6.2012), významný bylinkář a léčitel
  • Ing. Jiří Janča, CSc (1924 - 2005), vydavatel herbářů, bylinkář

  • J. A. Zentrich (1941-2012), bylinkář
  • Aneta Benediktová, terapeutka v oboru fytoterapie, irisdiagnostiky, čínské medicíny a výživy, provádí odborné poradenství ve společnosti Serafin byliny
  • Valdemar Grešík
  • Jarmila Podhorná
  • Prof. ing. Pavel Valíček,  DrCs, (13.5.1939 -  ), botanik, agronom, bylinkář
  • Pavel Šíma, Heřmánek
  • Simona Tancerová, moderátorka pořadu Kouzelné bylinky, bylinkářka, lektorka jógy
  • žítkovské bohyně
  • Fraňo Madva (14.9.1786 - 20.8.1852)
  • Ludmila Turzová (21.2.1881 - 3.1.1971)
  • Jozef Ĺudevít Holuby (1836 - 1923), nadšený botanik a autor herbářů, studoval léčivé bylinky, zachytil mnoho postřehu z lidových tradic
    juraj Fándly (21.10.1750 - 7.3.1811), kněz, bylinkář
  • Stefan Falimirz, Marcin z Urzedowa, Szymon Syreniusz v 16. -17. století v Polsku
  • Jova Mijatovič, Peter Dimkov (2.3.1886-1982)
  • atd.

Upozornění: níže uvedené informace (připisované vlastnosti bylinek ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky, jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože jsou převzaty z "odborné literatury" (např. Janča, Zentrich, Váňa, E. Havelka, W.D. Storch, Alena Hamplová atd.) či informačního a vyhledávacího portálu seznam.cz. Provozovatel upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.

Léčivé bylinky doporučované Simonou Berkovou Tancerovou:

  • lichořeřišnice (letnička), tinktura
  • kořen hořce žlutého, tinktura
  • lípa a černý bez květ a vrbka úzkolistá (čaj)
  • dobromysl obecná - oregáno, pelyněk (estragon, pravý a černobýl), rozmarýn (olej je i na podporu krátkodobé paměti)
  • třezalka tečkovaná, název podle třásti (třezati se) se od strachu
  • šalvěj
  • tymián (dezinfekce plic a tlustého střeva)
  • mateřídouška (vhodná při anémii a při zotavení po nemoci)
  • pampeliška (kořen a list)
  • meduňka
  • více

Léčivé bylinky doporučované Marií Treben

  • arnika, bolševník, čekanka, medvědí česnek, devětsil, heřmánek, hloh, hluchavka, jitrocel, jmelí
  • kokoška pastuší tobolka, kontryhel, kopřiva, kostival, křen, kukuřice, mateřídouška, měsíček, netřesk, ořešák
  • petržel, plavuň, podběl, prvosenka, přeslička, puškvorec, rdesno ptačí, rozrazil, řebříček
  • sléz, smetanka, svízel, šalvěj, šťavel, třezalka atd.

Bylinné čaje a jejich historie

  • první zmínky o čaji najdeme na území Číny a sahají až do 3 tisíciletí př. n. l.
  • v Evropě se čaj pravděpodobně objevuje v 16 století díky mořeplavcům z Portugalska

Rozložení výživných látek v rostlinách:

  • listy - zpravidla jsou na přírodní látky obzvláště bohaté (chlorofyl)
  • lodyha - slouží k přepravě vody a obsahových látek z kořenů do listů
  • dřevo a kůra - jsou zde uloženy určité produkty rostlinné látkové výměny
  • kořeny, oddenky a kořenové hlízy - zde se hromadí účinné látky a mají proto rovněž léčivé vlastnosti
  • voňavé květy - jsou zdrojem silic a pigmentů (levandule, fialka, heřmánek, rozmarýn)
  • plody a semena - mají vysoký obsah minerálních látek, vitamínů a dalších látek

Léčivé bylinky a jejich použití:

bylinky používáme nejčastěji na přípravu čaje (odvarů), výluhu, na obklady, koupele, na přípravu macerátů, tinktur, mastí, sirupů, koupelí a pokrmů.

  • hojení ran (heřmánek, květ hluchavky, měsíček, třezalka, šalvěj, kořen kostivalu, podběl)
  • na prokrvení a průchodnost i malých kapilár (jahodník, maliník, benedikt, rozmarýna, zeměžluč, jalovec, jmelí, šalvěj, přeslička, řebříček, arnika, ginkgo, skořice, barevný pepř, hřebíček, fenykl, koriandr, majoránka nebo kmín)
  • při menopauze - klimakterium (kopretina řimbaba, jetel luční, hloh obecný květ a list)
  • pro podporu trávení (černobýl, třezalka, zeměžluč, komonice lékařská, majoránka, kořen anděliky, čekanka, fenykl, listy kopřivy, jako koření rozmarýn, tymián, pelyněk, estragon, galgán lékařský a bedrník anýz)
  • pro podporu srdce (listy rozmarýnu, yzop, květ a list hlohu, srdečník obecný, ginkgo biloba)
  • na zvýšení krevního tlaku (rozmarýn lékařský, černý pepř, lékořice lysá), pokud máte přirozeně nízký tlak
  • na čištění krve a cév (přeslička rolní, jablečník obecný, kopřiva dvoudomá, květ černého bezu, plody trnky obecné, brutnák lékařský, svízel, rozrazil rezekvítek i lékařský)
  • na snížení krevního tlaku (saturejka, hloh, routa, plavuň vidlačka, jmelí, klikva, list barvínku, srdečník, semínka kopru)
  • na ředění krve (rba bílá, tužebník jilmový) zdroj kyseliny salicylové
  • na revmatismus (listy břízy, černý rybíz, semena černuchy, bez černý, andělika lékařská, tužebník jilmový)
  • proti zánětům (měsíček, květ heřmánku, třezalka tečkovaná, chrpa, list jitrocele - vnější užití, arnika)
  • na podporu zdravého spánku (list meduňky, kořen kozlíku, hloh obecný, třezalka, květ levandule, nať mateřídoušky)
  • při zánětech prostaty a močového měchýře (vrbovka malokvětá, komonice lékařská, hluchavka bílá)
  • dezinfekce ústní dutiny (šalvěj, heřmánek)
  • na uvolnění hlenů z nosních dutin (odvar z anýzu a přesličky rolní)
  • úleva od kašle (květ divizny velkokvěté, podbělu obecného, slézu lesní a maurského, list jitrocele kopinatého, kořen proskurníku lékařského)
  • na podporu vykašlávání (květ divizny velkokvěté, podbělu obecného, slézu lesní a maurského, list jitrocele kopinatého, kořen proskurníku lékařského) - jsou zdrojem slizu, který je nadmíru prospěšný - obalí zanícenou sliznici i s odumřelými buňkami a s choroboplodnými zárodky a poté je snadno vykašlete. Sliz sliznici zároveň hojí, zvlhčuje a uklidňuje podráždění - a to nejen u sliznic dýchacího, ale i trávícícho traktu. U slézu, jitrocele i proskurníku je ještě účinnější macerát,  vložte bylinky do studené a nechejte při pokojové teplotě macerovat několik hodin (přes noc) a nakonec ohřejte na teplotu těla.
  • na zvýšení a podporu pocení (rozmarýn, heřmánek, tužebník jilmový, černý pepř) 
  • proti plynatosti a nadýmání (anýz vonný, černucha setá, medvědí česnek, heřmánek, kontryhel, máta peprná, šalvěj, yzop lékařský)
  • prevence a léčba nachlazení a chřipky (medvědí česnek, heřmánek, jetel červený, tužebník jilmový)
  • pro zlepšení paměti (ginkgo biloba, rozmarýn, galgán lékařský, lecitin)
  • podpora růstu svalové hmoty (maca peruánská, kotvičník zemní, konopný prášek)
  • přírodní antidepresivum (třezalka tečkovaná)
  • přírodní antibiotikum (tymián obecný, česnek, medvědí česnek, kurkuma, zázvor, skořice, dračí krev - Sangre de Drago)
  • přírodní tonikum (gotu kola - pupečník asijský, tymián obecný, maralí kořen)
  • přírodní analgetikum - bolesti hlavy a migrémy  (kopretina řimbaba)
  • přírodní afrodisiakum (maca peruánská, ženšen pravý, rozchodnice růžová, maralí kořen, škornice, kotvičník zemní, yzop lékařský, černý pepř, galgán lékařský, badyán)
  • bylinky na podporu dlouhověkosti (ženšen, gotu kola, eleuterokok ostnitý, indický ženšen - ašvaganda)
  • detoxikace organismu (kopřiva, jetel luční červený, pampeliška, koriandr, chlorella, medvědí česnek), koupele v epsomské soli
  • detoxitace těžkých kovů (směs modrý květ)
  • detoxikace mozku - kombinace chlorella, medvědí česnek a koriandru (pokud jedna složka chybí nefunguje to) uvolňuje vysoké množství rtuti přes dýchací cesty, kůží, stolici a moč
  • detoxikace a dezinfekce plic (tymián obecný)
  • podpora očisty žlučníku a jater - kombinace květů a listů fialek s listy pampelišky
  • pro podporu a čištění ledvin (nať přesličky, jahodník, pelyněk, mateřídouška, zlatobýl, kopřiva, bazalka, lékořice, rozrazil, plicník lékařský, medvědí česnek)
  • na podporu a očistu jater (ostropestřec mariánský, bergénie tučnolistá, černucha setá, pampeliška kořen, maralí kořen, šišák bajkalský)
  • při stresu a depresích a poruchách psychiky (třezalka tečkovaná, meduňka s dobromyslí, řimbaba, tymián obecný, rakytnik řešetlákový)
  • zahřívací bylinky: třapatka nachová, kurkuma, zázvor, skořice, badyán, lékořice
  • více

Aktivní látky v léčivých bylinkách:

  • glykosidy, působí proti zánětům močových cest
  • polysacharidy, antimikrobiálními, antivirovými a protizánětlivými účinky
  • flavonoidy s antioxidačními a regeneračními vlastnostmi, působí proti volným radikálům a proti stárnutí buněk, umožňují předcházet kardiovaskulárním a onkologickým onemocněním
  • saponiny, jsou známy svou schopností snižovat cholesterol, posilovat obranyschopnost, a tím pádem i čelit rakovině
  • slizovité látky, které hojí sliznice např. dýchacích cest - od úst přes průdušky až po tlusté střevo (uvolňují se macerací ve studené vodě) - kostival lékařský
  • fytoestrogeny (rostlinné hormony) pro harmonizaci funkcí tělesných orgánů
  • ekdysteroidy - zvyšují odolnost organizmu, mají adaptogenní aktivitu (maralí kořen)
  • enzymy pro zlepšení trávicích pochodů
  • aminokyseliny (čerstvé byliny)
  • pryskyřice - kadidlo, myrha a dračí krev
  • silice na dezinfekci organismu (získáme macerací v alkoholu)
  • éterické oleje
  • třísloviny, působí proti průjmu
  • taniny
  • hořčiny, pro povzbuzení žláz s vnitřním vyměšováním, podporují vylučování žluči (získáme je z bylin macerací v alkoholu)
  • fytoncidy s antibiotickým účinkem
  • v syrovém stavu jsou byliny zdrojem chlorofylu, který podporuje krvetvorbu
  • vitamíny
  • minerály

Bylinky jsou zdrojem těchto minerálů:

  • vápník - rozmarýn, řebříček, bazalka, česnek, libeček, saturejka, černý rybíz
  • hořčík - chmel otáčivý, jmelí bílé, pastýřská kapsička, jitrocel kopinatý, kozlík, levandule, meduňka, mateřídouška, ořech vlašský – list, pelyněk pravý, routa vonná, řebříček, šipky, zeměžluč, arnika, čekanka, sléz léčivý
  • draslík - arnika, fazolové lusky, jmelí, pastýřská kapsička, máta peprná, ořešák královský – list, pelyněk pravý, svlačec brečtanovitý, přeslička rolní, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, vrba (kůra), zeměžluč
  • křemík - andělika, arnika, zlatobýl, čekanka, fazolové lusky, pastýřská kapsička, lípa, ořech královský – list, routa vonná, rozmarýn, sléz léčivý, třezalka, šalvěj, zeměžluč
  • železo - arnika, zlatobýl, bezinky, jmelí, levandule, libeček, měsíček, ořešák královský – list, svlačec, routa vonná, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, šipky, zeměžluč, kopřiva
  • zdroj elektrolytů
  • atd.
  • Bylinky používané na očistu půdy (Fytoremediace) od pesticidů a dalších toxínů (např. konopí, len, křídlatka, červený jetel, huseníček atd.)

Bylinky a jejich přiřazení k jednotlivým znamením zvěrokruhu:

  • beran, potřebuje zklidnit silnou energii a tvrdou hlavu, pro toto znamení je vhodný chmel, heřmánek, česnek a olivový olej
  • býk, je požitkář, miluje jídlo a pití, je pro něj vhodný podběl, pampeliška, mateřídouška
  • blíženci, jsou nestálí a přelétaví a proto je pro ně vhodný kozlík lékařský, kopřiva a meduňka
  • raci, jsou ustaraní a citliví, nemají rádi konflikty, vhodný je hřebíček, máta a zázvor
  • lev, mají vysoký krevní tlak a slabší srdce, vhodný je heřmánek, šťáva z červené řepy a vitamin B6
  • váhy, nerozhodnost, zlatobýl, bříza bělokorá, petržel, okurka, chilli, skořice
  • štír, žijí ve velkém tlaku, ale současně mají velkou hloubku, vhodná je šalvěj, divizna nebo česnek
  • střelec, potřebuje podpořit metabolismus, játra a srdce, vhodný je vitamin E, řepík a maceška
  • kozoroh, mají slabinu v problémech s páteří, klouby, revma či kožní onemocnění, vhodná je přeslička rovní a vitamin D
  • vodnář, často trpí na křečové žíly, svalové křeče, obtíže s krevní srážlivostí, vhodná je třezalka tečkovaná, meduňka, oříšky a červené maso
  • ryba, špatně se vyrovnává se stresem, je náchylná na prochladnutí, doporučuje se ženšen pravý nebo pětilistý, vrbové listí, hloh

Bylinky, které se používají jako vykuřovadla?

  • anýz bedrník, badyán, bazalka pravá
  • šalvěj lékařská, černucha setá, divizna velkokvětá
  • eukalyptus list i plod, rozmarýn
  • jalovec - jalovčinky
  • máta peprná, meduňka,
  • měsíček, pelyněk pravý, galgán, koriandr
  • myrta, hřebíček, kozlík lékařský
  • levandule, heřmánek, jasmín
  • kurkuma-kousky kořene, yzop
  • citronová tráva (lemongrass)
  • indické, čínské, japonské a tibetské vonné tyčinky
  • více

Jak připravovat bylinné čaje?

  • důkladně si prostudujeme přípravu čaje (důležitá je také doba louhování) a také je důležité znát jejich původ, kvalitu suroviny (sypané čaje jsou obecně kvalitnější), skladování a stáří
  • čaj si připravujeme sami v klidu, v pohodě a s úctou, je to obřad (můžeme i komunikovat s bylinou), aby bylina mohla předat svoji sílů a energii
  • důležitá je zejména kvalita vody (voda je skvělý nosič energie a informací)
  • provádíme tzv. dietování bylin, na bylinu se nacítíme a popíjíme po douškách (malé množství) v průběhu celého dne (můžeme i týden a déle)
  • byliny se snažíme takzvaně maximálně využit (výluh, odvar, macerát v alkoholu)
  • důležité je také znát účinky, kontraindikace a způsob použití bylin (výluh, macerát, odvar, sirup atd.)

Bylinkové sirupy, čtyři způsoby přípravy:

1. Čerstvé byliny vrstvíme v nádobě do vrstev a jednotlivé vrstvy zasypeme cukrem (vrstva bylin se zasype cukrem a tak znovu) až se nádoba zaplní. Nádobu uzavřeme a odložíme na cca 40 dní do stabilní teploty

2. Ve 350ml vody rozvaříme cca 650 g třtinového cukru a v této směsi rozpouštíme bylinné extrakty v poměru 1 : 5

3. Směs 5 dílů bylinné šťávy a 8 dílů třtinového cukru povaříme

4. Bylinky, cukr, voda, kyselina citronová a je hotovo (sirupy z květů, listů, natí, nebo míchané)

Sirupy užíváme nejčastěji např.  3 x denně v dávce jedna polévkové lžíce

  • sirup z černého bezu
  • smrkový sirup
  • sirup z jitrocele
  • mátový sirup
  • zázvorový sirup, rakytníkový sirup
  • podbělový sirup z listů na odkašlávání
  • sirup z meduňky, máty, tymiánu, levandule

Seznam léčivých bylinek a jejich účinky

  • podběl lékařský - pomáhá při kašli, onemocněních horních cest dýchacích, má protizánětlivé účinky (sbíráme polo rozevřené květy od března do dubna)
  • šalvěj lékařská - zabíjí bakterie, vhodný při angíně, chřipce, při nachlazení, uvolňuje dýchací cesty, antibiotické a antibakteriální účinky
  • ostropestřec mariánský - má schopnost obnovovat játra (semena)
  • bazalka pravá - tlumí křeče, zlepšuje trávení, harmonizuje peristaltiku střev, působí proti nadýmání, je protizánětlivá
  • heřmánek pravý - uklidní rýmu, kašel i zažívání, podporuje spánek
  • třezalka tečkovaná - lék na deprese, na zklidnění nervů, hojení popálenin a zranění
  • kotvičník zemní - přírodní afrodisiakum
  • levandule lékařská - uklidňuje lidský organismus, snižuje krevní tlak, navozuje duševní pohodu a pomáhá k lepšímu usínání
  • jetel luční červený - pro detoxikaci organismu, dezinfikuje střeva, ovlivňuje cholesterol v krvi, působí na hormonální nestabilitu u žen, zejména harmonizuje výkyvy při menopauze 
  • kopřiva dvoudomá - na detoxikaci, podporuje metabolismus a hubnutí, stimuluje slinivku
  • pampeliška lékařská - vhodná pro detoxikaci zažívacího traktu, podporuje trávení, při zánětech močových cest a ledvin
  • vrbolka malokvětá - při zánětech prostaty, problémech s močením a zánětech močových cest
  • jinan dvoulaločný - podporuje roztažení cév (vazodilatátor), zvyšuje odolnost vůči stresu, schopnost snášet fyzický a psychický výkon
  • herbář bylinek

Možnosti využívání a zpracování bylin:

  • Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme – necháme 5 – 10 minut máčet – nikdy nevařit !!! 
  • Odvar – byliny vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme 
  • Zápar – byliny vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme 
  • Macerát – byliny zalijeme studenou vodou – necháme 
  • Bylinné sirupy - čerstvé byliny vrstvíme do nádoby a jednotlivé vrstvy zasypáváme třtinovým cukrem a povrch nádoby, zakryjeme ji a necháme 40-90 dní odležet
  • Zavřeniny - čerstvé bylinky se dají do sklenice s víčkem a uloží do lednice

Jak vyrobit bylinkovou sůl? 
pro přípravu jsou nejvhodnější aromatické léčivé bylinky,  např. petrželka, libeček, česnek, koriandr, pažitka, šalvěj, dobromysl, tymián, bazalka, saturejka, podléžka atd.. Lehce je pokrájíme a postupně přidáváme  mořskou nebo himalájskou sůl. Poměr bylinek a soli by měl být 4:1. Bylinky se solí krájíme tak dlouho, dokud nedosáhneme požadované jemnosti., případně bylinky třeme podobně jako strouček česneku (důležité je, aby se tekutina z bylinek absorbovala do soli). Hotovou směs necháme pár dní proschnout na pečícím papíře a skladujeme v uzavřených skleničkách v suchu a temnu.

Macerování bylinky v alkoholu, důležité je znát délku macerace a množství alkoholu (40-90%), vyrábějí se tak bylinné kapky a bylinné likéry

  • v alkoholu,  vytáhne se z bylinek více účinných látek než odvarem ve vodě
  • macerovaný čerstvý česnek ve vodce je vhodný při nachlazení a podporuje imunitní systém
  • macerovaná semena lichořeřišnice (3 týdny) v meruňkovici je pomocí při nachlazení
  • macerovaná lichořeřišnice a hořec žlutý jsou vhodné na posílení těla a dobré trávení
  • macerovaný kořen kozlíku (1 rok) se používá na nervové problémy

Zásady, jak správně připravovat bylinné čaje:

  • pokud používáte čajovou směs je dobré ji vždy důkladně promíchat, aby jste měli v dávce všechny složky (některé složky jsou těžší a některé lehčí)
  • jednotlivé léčivé čaje nemíchejte do sebe, ale připravujte každý zvlášť
  • je dobré znát přesně postup přípravy, při dávkování a nezaměňovat kávovou lžičku a lžíci a případné zarovnání, případně je vhodné dávku odvážit
  • odvar nebo nebo výluh se rychle kazí, vydrží cca 1 den, skladujte v lednici a pak ohřejte (nejvhodnější jsou vlažné), některé čaje se pojí v malých dávkách a proto čaj dáváme do termosky
  • bylinky nejlépe účinkují ve slabé koncentraci, v silné koncentraci mohou vyvolat nežádoucí účinky
  • léčivé bylinné čaje se nesladí, pokud nepoužíváte bylinné čaje je vhodné je dosladit tmavým včelím medem (případně se skořicí)
  • nekombinujte bylinné čaje se syntetickými léky, konzultujte s odborníkem
  • bylinné čaje nejsou vhodné pro malé děti, těhotné a kojící ženy, pokud v návodu není uvedeno jinak

Skladování a uchovávání bylinek:

  • tmavé sklenice, nádoby ze světlého plechu nebo čiré sklenice, ale skladujeme je v temnu
  • před umístěním do sklenic usušené byliny jemně rozmělníme v ruce
  • suché místo, aby nedocházelo k plísni
  • nevystavujeme je přímému slunci (snižuje účinek bylin)
  • skladovací nádoby důkladně označíme názvem bylinky, dobou sběru a dávkováním
  • bylinářka Božena Kamenická doporučovala bylinky skladovat hermeticky uzavřené

Sběr léčivých bylinek (řídíme se dle kalendáře sběru bylin) 
Nadzemní části léčivých bylinek sbíráme nejlépe v poledne, kdy jsou v plném rozkvětu, ale lze také sbírat po opadnutí ranní rosy až do pozdního odpoledne (důležité je řídit se instrukcemi pro konkrétní rostlinu). Nikdy však nesbíráme byliny za deště.

  • léčivé bylinky se suší ve stínu, mimo sluneční záření, které bere léčivým bylinám sílu

Podzemní části (kořeny, oddenky) sbíráme za vlhka, nejlépe zjara nebo na podzim, kvůli maximu uložených účinných látek. Pro nejlepší výsledky je dobré řídit se Kalendářem sběru rostlin.

Jarní léčivé bylinky

  • podléška jaterní, violka vonná (fialka), plicník lékařský, lesní pažitka
  • medvědí česnek, česnáček lékařský, kopřiva dvoudomá, smetanka lékařská, bršlice kozí noha
  • prvosenka jarní, podběl lékařský, sedmikráska chudobka
  • popenec, potočnice lékařská, zběhovec lesní
  • jarní zelené bylinky a květy jsou zdrojem vitamínů a minerálů

Svatojánské a letní bylinky 

  • byliny sbírané v době letního slunovratu
  • lipový květ
  • třezalka tečkovaná
  • hadinec obecný
  • řepík lékařský, kvetoucí nať
  • jetel luční červený - květ
  • řebříček - kvetoucí nať
  • přeslička rolní
  • chrpa , květ
  • pelyněk černobýl, kvetoucí nať
  • mochna husí
  • kontryhel
  • rozrazil lékařský a rezekvítek, kvetoucí nať
  • mydlice lékařská, vrbka úzkolistá atd.

Podzimní bylinky a plody

  • kostival - kořen, smetanka lékařská - kořen, čekanka obecná - kořen, lopuch velký jednoletý - kořen, máčka ladní - kořen
  • pelyněk černobýl
  • křen selský -3 letý kořen
  • lnice květel (kvetoucí nať)
  • šípky, hálek šípkový, hloh (hlošinky), jalovčinky, kaštany, žaludy, arónie, dřínky,
  • světlík lékařský
  • vřes
  • plody tisu červeného
  • mahónie - plod
  • turan roční
  • pupava atd.

Jedovaté bylinky a stromy

  • durman, konvalinka vonná, bledule
  • rulík zlomocný
  • tis červený
  • náprstník, oměj šalamounek, vlaštovičník větší
  • rododendron
  • blín

Chlupaté a ostnaté bylinky:

  • bukvice lékařská
  • hadinec
  • čistec lesní
  • proskurník
  • hořec žlutý
  • ostropestřec mariánský
  • pcháč zelinný
  • různé druhy bodláků atd.

Aromatické bylinky odpuzující hmyz:

  • vratič obecný
  • rýmovník
  • levandule lékařská, máta, meduňka, mateřídouška, rozmarýn
  • šalvěj lékařská (vykuřovadla)
  • pelyněk černobýl
  • listy ořešáku
  • routa vonná (odpuzuje komáry)
  • voňavka citronová (proti komárům)
  • Aksamitník neboli afrikán (odpuzuje slimáky, mšice, mouchy i komáry)
  • měsíček lékařský (proti komárům a mravencům díky pyretrinu)
  • šanta kočičí (magicky přitahují kočky, ale odpuzuje hmyz a hlodavce)
  • monarda neboli zavinutka (odpuzuje i klíšťata a komáry)
  • atd.

Které bylinky nevoní kočkám:

  • levandule, routa vonná, absint, trnité růže, pelargonie, citronový tymián nebo kopřivěnka psí 
  • kajenský pepř
  • slupky z citrusového ovoce a rozsypte ho na těch místech zahrady, kde kočky nechcete
  • lógr z kávy

Byliny - adaptogeny:

  • indický angrešt - amalaki, amla
  • vitánie snodárná, ašvaganda
  • housenice čínská
  • eleuterokok ostnitý
  • tulsi, bazalka ostnitá
  • maca peruánská, maca horská
  • rozchodnice růžová
  • bergénie tučnolistá
  • chebule srdčitá, guduchi
  • Shatavari (šatavari, chřest hroznovitý, Asparagus racemosus)
  • Šalvěj červenokorenné (Dan shen)
  • Cist šedavý (skalní růže) podporuje imunitní systém a osu MTM, protioxidant
  • Právenka latnatá MUMIO

Bylinková vína z českých bobulovin:

  • bezinkové víno (alterbativa portského vína)
  • trnkové víno  (alterbativa portského vína)
  • šípkové víno
  • rakytníkové víno
  • hlohové víno
  • hroznové víno
  • dřínkové víno
  • višňové víno

Rostliny a bylinky produkující dusík (dusíkáče) 
Mezi pohledné trvalky rostliny, které dovedou půdu obohacovat o dusík a mohou tvořit součást pestré výsadby patří vytrvalé jetele (plazivý, jahodnantý) a vikve, vojtěška setá, štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) či lupina vlčí bob. Mezi dřeviny patří čimišník stromový, rakytník řešetlákový, hlošina úzkolistá, okoličnatá a mnohokvětá, žanovec měchýřník (Colutea arborescens), vítečník sítinovitý (Spartium junceum), albízie růžová (Albizia julibrissin), latnatce (Caenothus) a janovce (Cytisus). Jde o keře a stromky velmi dekorativní, kvetoucí, nektarodárné a v případě rakytníku, čimišníku a hlošin i poskytující jedlé a léčivé plody. Žanovec má plody naopak jedovaté a jakožto okrasná rostlina patří pouze na zahradu, nikoli do přírody, kde by mohl časem utiskovat původní druhy.

Jaké části rostlin sbíráme pro léčebné účely?

  • kořen, oddenek, cibulka
  • pupen, list, nať, kvetoucí nať, květ
  • plod, stopka, semena, hálek, slupky obalující plod, přepážky u vlaš. ořechů
  • míza, pryskyřice, latex, kůra

Naše babičky sázely mezi záhonky se zeleninou bylinky, aby neměly problém se škůdci. Mezi mrkví a celerem tak rostl kopr a měsíček a afrikány...

Jak a kdy sbírat léčivé bylinky: 
Nadzemní části léčivých bylinek sbíráme nejlépe v poledne, kdy jsou v plném rozkvětu, ale můžeme také sbírat po opadnutí ranní rosy až do pozdního odpoledne (důležité je řídit se instrukcemi pro konkrétní rostlinu). Nikdy však nesbíráme léčivé bylinky za deště.

  • bylinky se suší ve stínu, mimo sluneční záření, které bere léčivým bylinám sílu

Podzemní části (kořeny, oddenky) sbíráme za vlhka, nejlépe zjara nebo na podzim, kvůli maximu uložených účinných látek. Pro nejlepší výsledky je dobré řídit se Kalendářem sběru rostlin.

Zásady sušení léčivých bylinek:

  • sušíme ve stínu na větraném místě
  • bylinky pokládáme na papír nebo síto, některé sušíme zavěšené ve svazcích
  • sušíme v tenkých vrstvách, v suchu, na větraných místech, usušená bylinka se drtí až po usušení nebo před přípravou čaje (uvolňují se vonné silice)
  • bylinky nesušíme na slunci, pokud není stanoveno jinak
  • nepřekračujeme teplotu 40°C při umělém sušení
  • delka sušení trvá obvykle 2-4 dny, u některých druhů i déle např. šalvěj, šípek atd.
  • pro zpracování na masti a tinktury se rostliny nechávají zavadnout na sluníčku, aby se vysušila nepotřebná voda (ředila by tinktury a tak snižovala jejich účinnost)

Magie bylinek:

  • ochranné bylinky (plátěný váček) - pokud je nosíme při sobě chrání nás před útoky na fyzické i psychické rovině (síla myšlenky a aura bylinky nás chrání tím, že vytvoří energetický štít)
  • přivolávací bylinky - lze je použít na přivolání lásky, hojnosti, zdraví či prorockých vizí
  • bylinky sbírané za působení luny (úplněk nebo nov) mají velkou sílu a moc: Úplněk posiluje a dokončuje, vše co dozrává (j vše černé - arónie, meruzalky, černice, borůvky, trnky). Tato doba (úplněk) je vhodná na dodělání inktur, mastí, směsí, likérů). NOV je vhodnou dobou na vyrývání kořenů rostlin (jaro a podzim)
  • bylinky na čištění prostor, organismu atd.

Možnosti využívání a zpracování bylinek:

  • Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme, necháme 10 – 20 minut máčet – nikdy nevařit !!! 
  • Odvar – bylinky vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme 
  • Zápar – bylinky vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme 
  • Zavřeniny - čerstvě natrhané bylinky dáme do uzavíratelné sklenice a uložíme do lednice
  • Macerát – bylinky zalijeme studenou vodou – necháme přes noc macerovat
  • Spojované čaje - např. macerát a odvar
  • Bylinky svařené ve víně (hojně používané na Balkáně v zemích bývalé Jugoslávie) nebo macerované ve víně (trnky, brusinky, bezinky, višně...)
  • Bylinné sirupy - čerstvé byliny vrstvíme do nádoby a jednotlivé vrstvy zasypáváme třtinovým cukrem a povrch nádoby, zakryjeme ji a necháme 40-90 dní odležet
  • Bylinkové octy
  • Bylinné tinktury - macerování v alkoholu (40-90%)
  • Naložení léčivých bylinek do medu a alkoholu
  • Bylinné masti, bylinky macerované za studena nebo za tepla v oleji
  • Bylinné obklady, nařezané nebo rozdrcené bylinky se přikládají zevně
  • Bylinné éterické oleje
  • Bylinná vykuřovadla
  • Bylinné koupele
  • Bylinná pesta (bršlice, medvědí česnek, česnáček, pampeliška)
  • Bylinná másla (petrželové, z medvědího česneku... atd.)

Bylinné tinktury 
v alkoholu se rozpouští jiné účinné látky než ve vodě, bylinné tinktury se vyrábí z čerstvých pupenů, nati, květů, plodů, kořenů nebo kůry, které zalijeme 40 - 80% alkoholem a necháme macerovat 3-6 týdnu, následně scedíme a nalijeme do tmavých lahviček, skladujeme v chladnu a temnu

Invazivní druhy bylinek a rostlin:

  • bolševník velkolepý
  • křídlatka japonská
  • netýkavka žláznatá, netýkavka malokvětá
  • zlatobýl kanadský
  • turan roční
  • pajasan žláznatý
  • akát, kořeny vypouštějí tekutinu, která brání konkurenci
  • Ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia)

Plevelné léčivé bylinky, indikátory charakteru půdy:

  • půdy bohaté na humus, poznáme je podle výskytu ptačince žabince, kopřivy nebo kokošky pastuší tobolky
  • jílovité podklady v půdě, vyskytuje se zde podběl lékařský, pryskyřník rolní a svízel přítula
  • půdy chudé na vápník, tyto půdy poznáme podle výskyt urmenu rolního, macešky trojbarevné nebo hasivky orličí
  • idikátorem těžké hlinité půdy je pampeliška, jitrocel kopinatý a pryskyřník plazivý
  • písčité půdy nám indikuje výskyt vlčí mák a osívka jarní
  • na půdách bohatých na vápník roste šalvěj luční, čekanka obecná

Signatura invazivních rostlinek a bylinek: tyto nové invazivní druhy silně vytlačují původní květenu a pestrost a některé druhy vytváří monokultúry (např. netýkavka žláznatá a malokvětá kolem toků v záplavovém území) - podobně je to i v živočišné a lidské říši

  • přirozená migrace bylin je stejná jako u zvířat, lidí, stromů, vody i nerostů (co je hybatelem migrace? pohyb planet a změna klimatu)
  • invazivní bylinky mohou být impulsem k nastolení rovnováhy při vychýleném stavu (lze aplikovat i na člověka)
  • přestože ve své zemi jsou běžnými rostlinami (je zde rovnováha druhů) v nových teritoriích se projevují jako invazivní bylinky (změnou teritoria musí bojovat o přežití rodu, bojují proti přesile okolí, až se nastolí opět určitá rovnováha, přestanou být invazivní) - toto je vlastnost asi každé bylinky


© 2014 VMD Drogerie, Parfumerie CZ