NEJLEVNĚJŠÍ DOPRAVA - již od 49 Kč!!
Hlavní stránka  >  Cejlon

Cejlon

Cejlon je ostrov v Indickém oceánu při jižním cípu Přední Indie v jihovýchodní Asii. Vlastní ostrov tvoří hlavní území Srí Lanky. Nachází se v Indickém oceánu mezi Lakadivským mořem a Bengálským zálivem. Ostrov byl původně spojen s Indickým subkontinentem, od nějž se někdy mezi lety 6000 a 3500 př. n. l. oddělil. Dnes je mezi Srí Lankou a Indií 64 km široký Palkův průliv a pozůstatky spojení s kontinentem připomíná řetěz korálových mělčin, zvaný Adamův most. Ostrov ve tvaru kapky je ze severu k jihu dlouhý 445 km, ze západu na východ 225 km a je 25. největším ostrovem světa. Nejvyšší hora Pidurutalagala s výškou 2 524 m n. m. leží v jižní části ostrova.

Cejlon je z východu omýván vodami Bengálského zálivu a ze západu vodami Lakadivského moře. Od poloostrova Přední Indie je oddělen Mannárským zálivem, mělkým Palkovým průlivem a skupinou ostrůvků a mělčin Adamova mostu.

V českých textech se název tohoto státu vyskytuje ve dvou variantách: Srí i Šrí lanka. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR uvádí v Internetové jazykové příručce pouze název „Šrí Lanka“, jen s poznámkou, že v neoficiální komunikaci by nepovažovali za problematickou ani frekventovanější podobu „Srí Lanka“. Krom toho Příručka uvádí, že Slovník spisovné češtiny zachycuje variantu „Srí Lanka“, která byla doporučována dříve. Český úřad zeměměřický a katastrální uvádí v příručce Jména států a jejich územních částí jen název „Šrí Lanka“.

Srí Lanka leží na ostrově Cejlon v Indickém oceánu mezi Lakadivským mořem a Bengálským zálivem. Ostrov byl původně spojen s Indickým subkontinentem, od nějž se někdy mezi lety 6000 a 3500 př. n. l. oddělil. Dnes je mezi Srí Lankou a Indií 64 km široký Palkův průliv a pozůstatky spojení s kontinentem připomíná řetěz korálových mělčin, zvaný Adamův most. Ostrov ve tvaru kapky je ze severu k jihu dlouhý 445 km, ze západu na východ 225 km a je 25. největším ostrovem světa. Nejvyšší hora Pidurutalagala s výškou 2 524 m n. m. leží v jižní části ostrova. S rozlohou 65 610 km² by Srí Lanka zabírala 83,2 % rozlohy České republiky a je tak podobně rozlehlá jako Litva. Pobřeží je dlouhé 1 340 km. Desítky menších ostrovů kolem pobřeží mají celkovou rozlohu 342 km².

Výrazné klimatické rozdíly jsou dány rozsáhlými nížinami na pobřeží, které se zvedají ve vnitrozemí do 2524 metrů vysokého pohoří. V nejvlhčích oblastech (přes 3000 mm srážek) se daří svěžím deštným pralesům, zatímco v sušších severních částech země rostou odolnější monzunové lesy s cennými dřevinami jako je ebenové nebo tzv. atlasové dřevo, velké plochy lesů však již byly vykáceny. Také původně velká stáda slonů nyní čítají jen několik set kusů. Přírodními zdroji jsou: diamanty, drahokamy, grafit, písky s obsahem rud. Nejdelší řekou je Maháveli. Země je ohrožována tropickými cyklónami a tornády.

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Srí Lanky.
 
Vidžaja

Ostrov byl osídlen patrně již v pravěku z Indie, kdy existovalo mezi Indií a Srí Lankou i pevninské spojení. V 6.–5. století př. n. l. začaly ve velkém na ostrov migrovat z Indického subkontinentu kmeny hovořící indoárijskými jazyky (a to přesto, že takové kmeny v současnosti obývají severní a nikoli jižní část Indie). K tomuto období existují dva vzácné historické prameny, kronika Dípavansa (Ostrovní rodokmen) sepsaná v 5. století a Mahávansa (Velký rodokmen) ze 4. století. Obě kroniky jsou psané v literárním jazyce páli. Historici však za historicky hodnověrné považují až údaje z období od 3. století př. n. l., starší údaje jsou považovány spíše za legendy. K legendám patří i praotec Sinhálců Vidžaja. Jeho předek prý vznikl ze spojení lva (sanskrtsky sinha) a bengálské princezny. Podle toho vznikl název hlavního srílanského etnika Sinhálců („Lví plémě“). K nejstarším sídlům patřila Anuradhápura.

Nejstarší kroniky také hovoří o zavedení buddhismu, který měli přinést vyslanci maurjovského císaře Ašóky. V klášteře Mahávihára v Anurádhapuře buddhisté dodnes uctívají strom, který byl tehdy zasazen, a který má být odnoží stromu, pod nímž Buddha dosáhl osvícení. K nejstarším stavbám patří krom buddhistických klášterů a stúp i zavlažovací systémy. Buddhismus se stal významnou kulturotvornou silou Srí Lanky. Od 1. století př. n. l. existují historické prameny o dějinách srílanského buddhismu, které ukazují, že krom duchovních otázek se mniši intenzivně věnovali jazykovědě a sepsali několik učebnic a gramatik jazyka páli. Postupně se prosadil buddhismus théravádový. Problém však byl, že buddhismus přijali především Sinhálci. Druhé významné etnikum na ostrově, Tamilové, si podrželi původní hinduismus. Tím byl založen jeden z budoucích vleklých problémů země.

Království Anurádhapura

 
Soška Tárá z Království Anurádhapura

Státní dějiny jsou evidovány od 2. století př. n. l. První státní útvar je znám jako Království Anurádhapura. O území ostrova však musela dynastie svádět boje, především s jihoindickou tamilskou dynastií Čolů. Z ostrova Čóly vyhnal až král Vidžajabáhu v 11. století, když využil čólských vnitřních rozporů. Vidžajabáhu patří k nejvýznamnějším panovníkům srílanských dějin a zapsal se do nich mj. tím, že vytvořil nové hlavní město Polonnaruwa. Bylo jím zhruba dvě stě let. K nejvýznamnějším králům, který zde sídlil, patřil Parákramabáhu (vládl 1153–1186). Podřídil si i jižní Indii, Barmu a Kambodžu. Zejména dobytí Barmy bylo rozhodující pro ovládnutí obchodních cest a přineslo Srí Lance prosperitu. Ke klíčovým artiklům patřily sloni a hedvábí. Parákramabáhu též velmi podporoval rozvoj literatury, architektury a sochařství. Tím proslul i jeho nástupce Niššankamalla (1187–1196), po jeho smrti však došlo k rychlému úpadku. Království se rozpadlo, výstavní město bylo opuštěno a pohltila ho džungle. Vzniklo pak několik menších království, k nejvýznamnějším patřilo tamilské království Džaffna (s centrem v Jápané). V této době se Sinhálci přesunuli ve velkém na jih ostrova, zatímco Tamilové zůstali na severu. To vedlo k etnickému rozdělení a kulturnímu vzdálení se obou klíčových etnik.

Evropská kolonizace

V roce 1505 dorazili ke břehům Srí Lanky Portugalci. Prvním Evropanem, který se zde vylodil, byl roku Lourenço de Almeida. Politicky rozdrobený ostrov se stal snadnou kořistí portugalské kolonizace. Nejdéle si nezávislost udrželo obtížně dostupné území uprostřed ostrova, Kandyjské království. Portugalci přivezli i zástup křesťanských misionářů, kteří velmi úspěšně působili na pobřeží. Buddhisté se tak začali stahovat do středu ostrova. Kandyjské království se na příštích tři sta let stalo pevností srílanského buddhismu. Portugalce v roce 1656 vytlačili Nizozemci, roku 1802 pak Britové. Toho roku se pobřežní části ostrova staly britskou korunní kolonií Cejlonem. Britové roku 1815 dobyli i Kandu a v roce 1818 i formálně ostrov po stovkách let politicky sjednotili. Britové ovlivnili zejména hospodářskou základnu ostrova, zavedli pěstování kávy, čaje, kaučuku a kokosových palem. Britská nadvláda ovšem ovlivnila i etnickou strukturu, neboť začal dovoz levné pracovní síly, což znamenalo především příchod dalších Tamilů z Indie a posilování této komunity na ostrově.

Moderní dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Občanská válka na Srí Lance.
 
Slavnostní zahájení zasedání prvního parlamentu roku 1947, počátek dějin nezávislé Srí Lanky

První vyjednávání s Brity o nezávislosti začali Srílančané mezi světovými válkami. Roku 1948 se nezávislost stala realitou - ostrov se stal dominiem v rámci britského Commonwealthu. Nová vláda musela řešit především problém potravin, kterých byl nedostatek. Zahájila tudíž kolonizaci severovýchodu ostrova, což však zvýšilo etnické napětí. Oblast považovali za svou posvátnou půdu Tamilové (sídlilo v něm starověké království Jápané) a vládní program považovali za vpád Sinhálců na ní. Další jiskra napětí byla vykřesána poté, co vláda přijala zákon o občanství, který odmítl udělit občanství řadě Tamilů, kteří na ostrov přišli jako dělníci na plantáže Britů. Souběžně s tím rostl i nacionalismus sinhálský. Žádal uzákonění buddhismu jako státního náboženství a ustavení sinhálštiny jako jediného úředního jazyka. Vláda dominia na to reagovala důrazem na sekulární stát, což ovšem neuspokojovalo žádnou ze skupin.

Sinhálští nacionalisté, vedení Solomonem Bandáranájakou, se dostali k moci roku 1956. Zákon o státním jazyku (jímž se stala sinhálština) se stal rozbuškou konfliktu. Na severu země se Tamilové střetli se srílanskou armádou. V 70. letech přišel další vrchol napětí poté, co byl přijat zákon omezující počet tamilských studentů na vysokých školách. Nová ústava navíc přejmenovala zemi na Srí Lanku a dala zvláštní důraz na buddhismus. Výsledkem byly další tamilské nepokoje a vznik teroristické organizace Tygři osvobození tamilského Ílamu (1976), obvykle zvané Tamilští tygři, vedené Vélupillaijem Prabhákaranou. Od té doby se vrací pravidelně eskalace napětí.

 
Civilisté prchající po útoku srílanské armády proti Tamilům roku 2009

K nejhorším patřila ta z roku 1983, kdy na tamilský útok odpověděli Sinhálci pogromy na Tamily v hlavním městě Kolombu. Velká pozornost mezinárodních médií vzbudila velký ohlas v sousední hinduistické Indii, která od té doby začala Tamily a jejich odboj silně podporovat. V roce 1987 Indie dokonce oficiálně pohrozila vojenskou intervencí v tamilský prospěch. Podpora Indie dodala Tamilům prostředky, zbraně i sebevědomí a výsledkem byla 26letá občanská válka. V roce 1990 se zdálo, že se jí podařilo ukončit, ale roku 1995 Tamilové obnovili boje. Mohutná ofenzíva centrální vlády porazila tamilskou guerillu roku 2009. Zejména v závěru války se mělo odehrát i několik válečných zločinů, o jejichž vyšetření se vede politický boj dodnes. Vztah mezi většinovými Sinhálci a menšinovými Tamily zůstal stále napjatý.

V prosinci roku 2004 zasáhla ostrov tsunami způsobená zemětřesením v Indickém oceánu. Spolu s poslední etapou občanské války se ocitlo mnoho lidí v tísnivé životní situaci, na kterou zareagovala i Česká republika. Mezi občany ČR bylo vybráno přes 360 milionů korun, na místě zasahovaly humanitární organizace Člověk v tísni, ADRA či Lékaři bez hranic. Na tuto pomoc navázaly další rozvojové aktivity, díky kterým získala ČR dle ministerstva zahraničních věcí v oblasti velmi dobré jméno.

Státní zřízení

 
Podrobná mapa Srí Lanky

Srí Lanka je demokratickou socialistickou republikou v rámci Commonwealthu. Podle ústavy z 16. srpna 1978 je hlavou státu prezident, který stojí rovněž v čele vlády a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Prezident je volen ve všeobecných volbách na maximálně 2 šestiletá funkční období. Z členů parlamentu pak vybírá premiéra a po konzultaci s ním jmenuje členy kabinetu. Premiér zastupuje prezidenta ve funkci v případě, že tento nemůže vykonávat úřad. Zákonodárná moc je v rukou jednokomorového parlamentu, do nějž je voleno 225 poslanců na šestileté volební období.

Oficiálním hlavním městem je Šrí Džajavardanapura Kotte, do kterého bylo již v rámci decentralizace přeneseno sídlo parlamentu. Většina státních institucí však dosud sídlí v Kolombu, ze kterého budou postupně v budoucnu přenesena. Ve skutečnosti je Kotte jedním z předměstí Kolomba a většinou není považováno za zvláštní město. Velmi důležité město je Kandy (někdy též Kendy), bývalé sídlo Sinhálských králů ležící v centrální vrchovině. Sjíždějí se tam buddhisté z celého světa, protože v Chrámu Zlatého zubu je podle legendy uložen zub Buddhy Gautamy. Oblíbené je též přístavní město Galle (Gálla), nejdůležitější pro holandské kolonizátory a téměř 2000 m n. m. ležící Nuwara Eliya, sídlo boháčů a centrum pěstování čaje a obchodu s ním.



© 2014 VMD Drogerie, Parfumerie CZ