GMO
GMO je zkratka pro geneticky modifikované organismy. Jedná se o organismy, jejichž genetický materiál byl uměle pozměněn tak, aby získaly novou vlastnost. Například se tak činí proto, aby byla rostlina odolnější vůči určité chorobě, hmyzu nebo suchu nebo aby se zvýšila výnosnost plodin.
Využívání geneticky modifikovaných organismů (GMO) je stále kontroverzní. Proto také EU zavedla velmi přísná pravidla a komplexní povolovací postupy, pokud jde o jejich pěstování a uvádění na trh. Od dubna 2015 mají země EU možnost zakázat pěstování GMO na svém území, ale měly by mít stejnou pravomoc, i pokud jde o jejich uvádění na trh? Výbor pro životní prostředí Parlamentu podobné plány odmítl, protože se obával, že by to působilo problémy. Čtěte dál a dozvíte se úplné informace.
Co jsou to GMO?
GMO je zkratka pro geneticky modifikované organismy. Jedná se o organismy, jejichž genetický materiál byl uměle pozměněn tak, aby získaly novou vlastnost. Například se tak činí proto, aby byla rostlina odolnější vůči určité chorobě, hmyzu nebo suchu nebo aby se zvýšila výnosnost plodin.
Kterých plodin se to nejvíce týká?
Kukuřice, bavlny, sójových bobů, řepky olejky a cukrové řepy.
Jsou GMO v EU povoleny?
GMO lze v EU pěstovat či prodávat ke spotřebitelským účelům poté, co byly povoleny na úrovni EU. Tento postup zahrnuje i vědecké posouzení rizik.
Zatím byl pro účely pěstování v EU povolen pouze jediný GMO. Jedná se o kukuřici MON 810, jejíž pěstování bylo povoleno v roce 1998. Platnost tohoto povolení však již vypršela a v současnosti se čeká na jeho obnovení. V roce 2013 se tato kukuřice nejvíce pěstovala ve Španělsku a v malé míře také v Portugalsku, České republice, Rumunsku a na Slovensku. V současné době čeká na schválení osm žádostí o povolení, a to včetně obnovení povolení pro kukuřici MON 810.
Pro konzumaci ve formě potravin a krmiv bylo v EU dosud povoleno 58 GMO. Patří k nim kukuřice, bavlna, sójové boby, řepka olejka a cukrová řepa a dalších 58 čeká na schválení.
Je pravdou, že lidé v EU již GMO konzumují?
Většina GMO, které byly v EU schváleny, se používá ke krmení hospodářských zvířat, ale obsahovat je mohou i některé dovážené potraviny.
Systém označování potravin platný v EU požaduje, aby společnosti uváděly, zda potraviny nebo krmiva, které vyrábějí, obsahují GMO. Tato povinnost nastává, jestliže GMO tvoří nejméně 0,9 % dané potraviny nebo krmiva.
Společnosti mají rovněž možnost uvádět na etiketě, že výrobek neobsahuje GMO.
Kdo je v EU odpovědný za schvalování GMO?
Záleží na tom, zda se jedná o pěstování GMO nebo o jejich použití v potravinářských výrobcích.
Pokud jde o pěstování, vydává se povolení na úrovni EU, ale poslední slovo náleží členským státům. Od dubna 2015 se mohou země kdykoli v průběhu povolovacího řízení, a dokonce i po udělení povolení, rozhodnout pěstování na svém území zakázat. Země mohou zákaz odůvodnit celou řadou důvodů, a nikoli, jak tomu bylo předtím, pouze na základě rizik pro zdraví nebo životní prostředí.
V případě uvádění na trh se však země EU stále musí řídit rozhodnutím přijatým na úrovni EU.
Co je obsahem nového návrhu týkajícího se GMO?
Evropská komise navrhuje udělit členským státům pravomoc zakázat uvádění GMO na trh na jejich území i v případě, že již byly schváleny na úrovni EU. Parlamentní Výbor pro životní prostředí a bezpečnost potravin však dne 13. října hlasoval proti tomuto návrhu.
Proč hlasoval Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu proti plánům udělit zemím více pravomocí k zákazu GMO?
Parlamentní Výbor pro životní prostředí a bezpečnost potravin návrh dne 13. října zamítl, protože se obával, že by byl v praxi nerealizovatelný a vedl ke kontrolám na hranicích mezi zeměmi, které mají rozdílný pohled na GMO, což by mělo negativní dopad na vnitřní trh.
Jaký bude další osud návrhu dát zemím EU poslední slovo v otázce prodeje GMO na jejich území?
O návrhu budou nyní hlasovat všichni poslanci EP koncem tohoto měsíce během plenárního zasedání ve Štrasburku. Pokud i oni návrh zamítnou, zůstanou platná stávající pravidla a o povolení či zákazu uvádění GMO na trh EU může hlasováním rozhodnout většina členských států. Jestliže ani u jedné z možností není dosaženo většiny, musí o věci rozhodnout Komise.