Zelená skalice - Síran železnatý
Síran železnatý (FeSO4) je anorganická sloučenina, železnatá sůl kyseliny sírové. Jeho heptahydrát FeSO4·7H2O je znám také pod triviálním názvem zelená skalice, dříve i jako zelený vitriol. Tvoří jemné světle zelené krystalky, které při delším skladování na vzduchu ztrácejí vodu (větrají), postupně tvrdnou a vlivem povrchové oxidace dvojmocného železa na trojmocné mění barvu do žlutého až hnědého odstínu. Roztoky této látky delším stáním taktéž hnědnou kvůli vznikající železité soli.
Použití
Dezinfekce
Používá se k úpravě pitných, povrchových a technologických vod (nejúčinněji v zásadité oblasti pH) a k čištění odpadních vod.
Lze použít i jako dezinfekci při onemocnění paznehtů dobytka
Doplněk stravy
Zelená skalice se někdy podává při anémii z nedostatku železa, ale taková léčba má několik vedlejších příznaků, jako je nevolnost a zvracení
Barvení
Tato látka poskytuje při reakcích barevné sloučeniny, čehož se využívá k barvení. Organokovová sloučenina s kyselinou gallovou se v minulosti používala jako inkoust.
Proti mechu v trávnících
Rozpustit, přecedit a aplikovat nejlépe postřikovačem na chemickou ochranu.
Historie
Zelená skalice je prokazatelně známá od prvního století našeho letopočtu, nejstarší rozdělení skalic ale pochází ze šestého století před naším letopočtem ze sumerského slovníku. (Sumerský jazyk byl v té době chrámovým jazykem.) Skalice se získávala především z dolů, kde se zvětráváním uvolňovala z hornin a vytvářela bílé povlaky. Síran železnatý se v přírodě vyskytuje i jako minerál melanterit.
Výroba a výskyt
Vyrábí se rozpouštěním železných odpadů ve zředěné kyselině sírové, jak je vidět na této rovnici:
- {\displaystyle {\mathsf {Fe+H_{2}SO_{4}+7\,H_{2}O\ \rightarrow \ FeSO_{4}\cdot 7\,H_{2}O+H_{2}}}}
- Železo reaguje se zředěnou kyselinou sírovou za vzniku síranu železnatého a vodíku.
Dá se také získat z roztoku modré skalice pomocí železa, které z ní vytěsní měď :
- {\displaystyle {\mathsf {Fe+CuSO_{4}\ \rightarrow \ Cu+FeSO_{4}}}}
- Železo reaguje se síranem měďnatým za vzniku mědi a síranu železnatého.
Je obtížným (a ekologicky nebezpečným) odpadem například při výrobě titanové běloby (TiO2) z ilmenitu (FeTiO3).
V přírodě vzniká samovolně zvětráváním pyritu (FeS2), kde se pak nachází v několika stupních hydratace.
- FeSO4·H2O (minerál: szomolnokit)
- FeSO4·4H2O (minerál: rozenit)
- FeSO4·5H2O (minerál: siderotil)
- FeSO4·6H2O (minerál: ferohexahydrit)
- FeSO4·7H2O (minerál: melanterit)