Zeolit

Zeolit není sám o sobě jediným minerálem, ale celou skupinou mikroporézních minerálů různého složení. Tvoří se ve vulkanických horninách, u nás se hojně nachází třeba v Českém středohoří a Doupovských horách. Díky svým jedinečným strukturním vlastnostem se využívá k čištění vody. Pokud máte bazén, dost pravděpodobně bude součástí bazénového filtru i zeolit.

Využívá se dokonce i v zemědělství, příznivě ovlivňuje výživu rostlin. Pokud ho zakopete do země poblíž stromů nebo plodin, bude působit blahodárně na úrodu. Očišťující účinky se projevují i na psychické úrovni. Pomáhá při zvládání závislostí, zejména na alkoholu. Zeolit je také vhodný při praktikování reiki.

HISTORIE & LEGENDY
Název pochází od slavného švédského mineraloga Axela Cronstedta, který si povšiml jakéhosi pohybu na povrchu tohoto minerálu při rychlém zahřívání. To je způsobeno unikáním bublinek vody z jeho porézní struktury. Jakoby kámen tančil, neboli řecky zein (tančit) a lithos (kámen) dává zeolit.

ZAJÍMAVOSTI
Vzácná odrůda zeolitu zvaný thompsonit z oblasti Hořejšího jezera v USA se používá ve šperkařství. Střídají se v něm různobarevné pásky a při vybroušení a vyleštění se objeví nádherné kulaté měděné inkluze, kterým se říká "kočičí oči".

VZHLED
Vyskytuje v mnoha varietách a tedy i barevnostech a lescích.

BARVA
Podle naleziště od bezbarvé, bílé, béžové až po broskvovou a namodralou.

Slovo „zeolit" pochází z řečtiny a znamená „vroucí kámen". Zeolity jsou velkou skupinou přírodních a syntetických hydratovaných křemičitanů hliníku. Mohou mít jak přírodní, tak syntetický původ, při zahřátí uvolňují vodu. Existuje asi čtyřicet pět druhů přírodních zeolitů. Syntetické zeolity začaly být vyráběny v padesátých letech 20. století a dnes známe přes sto druhů syntetických zeolitů. Díky větším dutinám mají širší spektrum použití než zeolity přírodní. Vyrábí se smícháním sodíku, hliníku a oxidu křemičitého s vodní párou, čímž vznikne gel (amorfní, nekrystalická, pevná látka bohatá na vodu). Gel se následně zahřívá na teplotu asi 90 °C. Další laboratorní technika používá kaolínovou hlinku.

Zeolity jsou široce používány jako iontoměniče, katalyzátory a molekulární filtry v řadě průmyslových procesů, například změkčují vodu. Zeolit má své místo také v kosmetice a farmacii. Kosmetické využití spočívá v jeho antibakteriálních a dobrých schopnostech pohlcovat pachy, proto se může přidávat do deodorantů. Lze jej také použít do mlék a dalších prostředků na opalování, protože je schopný dobře chránit pokožku proti UV záření. Dále mohou být zeolity obsaženy ve výrobcích pro problematickou pleť, kde fungují jako detoxikant pokožky a zlepšují stav ucpaných pórů a černých teček (krémy, masky, zábaly). Působí jako antioxidanty, podporují dobré hojení kůže a podporují růst nových kožních buněk. Kromě absorpční schopnosti má zeolit také protispékavou funkci. Je dobře snášenou látkou, je povolený v certifikované přírodní kosmetice.