Kajeput střídavolistý
Kajeput střídavolistý (Melaleuca alternifolia Cheel, 1924), spolu s dalšími druhy téhož rodu známý jako čajový nebo čajovníkový strom, je strom keřovitého vzrůstu, divoce rostoucí v močálech a mokřinách severovýchodního pobřeží Nového Jižního Walesu v Austrálii. S čajovníkem nemá nic společného, svůj název získal podle charakteristického tvaru "T" (odtud T-tree, později zkomolen na "tea" tree) je příbuzný blahovičníkům a myrtám.
Kajeput střídavolistý je stálezelený, dosahuje výšky asi 5,4 m a šířky 3,6 metrů. Listy jsou sytě zelené, čárkovité, dlouhé 2–5 cm a voní po citrusech. Kvete na jaře a v létě bílými květy.
Obsahové látky
Listy kajeputu obsahují olej, který je proslulý svými antibakteriálními a fungicidními vlastnostmi. Mezi početné terpenoidní obsahové látky patří například terpinen-4-ol, pinen, cymen, cineol, thujen, terpinolen, sabinen, aromadendren, myrcen, α-phellandren, viridifloren, α-terpinen, α-terpineol, limonen, δ-cadinen, β-phellandren, globulol nebo viridiflorol.
Užití
Kajeput střídavolistý byl Evropany objeven výpravou kapitána Cooka roku 1770. Tenkrát byl kajeput skutečně použit k přípravě čaje, proto se mu dodnes v anglicky mluvících zemích říká čajový strom, tea tree. Botanik výpravy, Sir Joseph Banks, odvezl listy do Anglie k dalšímu studiu.
Roku 1923 provedl A. R. Penfold, ředitel Vládního muzea technologie a užitých věd v Sydney, analýzu silice z listů kajeputu a zjistil, že její antiseptické účinky jsou 13× silnější než fenol, v té době univerzální standardní desinfekční přípravek.
S každou další studií se ukazovaly další možnosti využití oleje k léčbě kožních plísní, diabetických gangrén, popálenin i k ošetření drobných oděrek a k aromaterapii. V současnosti je čajovníkový olej běžnou součástí mnoha domácích lékárniček, přidává se do kosmetických přípravků pro lidi i zvířata.
Pěstování
Kajeput se v současnosti ve velkém pěstuje na plantážích. Vysazuje se 30–40 000 sazenic na hektar. Protože z 1 tuny listů se vydestiluje asi 10 l oleje, hektarový výnos je asi 150–200 kg oleje za rok. Rostliny z plantáží nemají tak aromatickou vůni jako divoce rostoucí stromy.
Kajeput se dá pěstovat i v Česku, není mrazuvzdorný, takže může být venku jen přes léto. Zimovat může v zimní zahradě. Rozmnožuje se semeny nebo řízky.
Ve své domovině je to velmi houževnatý strom, chovatelé ovcí ho dlouhou dobu považovali za úporný plevel.
Možná rizika
Čajovníkový olej byl testován jako netoxický pro lidi, zatím ale neproběhly žádné studie o jeho bezpečnosti pro zvířata. V USA se vyskytlo několik případů otravy i smrti koček po umytí šampónem, který obsahoval čajovníkový olej. Brzy po aplikaci oleje se u nich objevily neurologické příznaky, jako je nekoordinovaná chůze, slabost, svalové křeče a zvracení. U některých zvířat došlo k nevratnému poškození jater a ledvin.
Čajovníkový olej se používá i jako přípravek proti vnitřním (červi) i vnějším (blechy) parazitům, opět bez jakýchkoliv klinických studií. Kromě vnitřních otrav popsaných výše se vyskytly i případy chemických popálenin na kůži koček ošetřených čajovníkovým olejem.
Čajovníkový strom obsahuje látky podobné ženskému hormonu estrogenu, které podporují vývin ženských znaků a potlačuje činnost mužských hormonů. Jeho pravidelné užívání může dokonce ovlivnit vývoj lidského organismu. Zjistili to vědci z endokrinologického oddělení univerzity v americkém Denveru. U tří chlapců ve věku čtyř, sedmi a deseti let pozorovali výrazné zvětšování prsů. Sledovaní pacienti vykazovali jinak normální hodnoty hormonů a byli celkově zdraví. Jediným společným prvkem byl pravidelný kontakt s kosmetickými přípravky obsahujícími olej čajovníkového stromu. Podobné účinky byly zaznamenány i při pokusech s levandulí. Po několikaměsíčním vysazení těchto přípravků nežádoucí příznaky opět zmizely.
V léčitelství se kajeput používá jako tonikum nervového systému. Pomáhá při chřipce a nemocech respiračního systému, při genitálním herpesu, žaludečních problémech, bolestech pohybového aparátu, infekčních onemocněních a při hemoroidech a křečových žilách. Své místo má kajeput také v kosmetice. Pro své protiplísňové a antivirotické účinky se přidává do péče o problematickou pleť i vlasy. Stimuluje prokrvení a vyhlazuje pokožku, detoxikuje ji a působí jako dobré tonikum. Reguluje produkci mazových žláz. Přidává se také do výrobků ústní hygieny, kde funguje jako eliminátor zánětlivých reakcí. Zároveň působí v přírodní kosmetice jako konzervant, protože zabraňuje růstu bakterií. Zlepšuje hojení poraněné pokožky a je vhodný na rány i popáleniny. Má příznivé účiny při dermatitidě, akné, lupénce, či ekzémech. Bývá také složkou repelentů.