Hlavní stránka  >  Dům, bydlení  >  Potravinářské výrobky  >  Přísady na vaření, pečení  >  Želatina  >  Pulviclar S želatina jedlá 10 dkg želatina s nízkým stupněm hydrolýzy a vysokou hustotou
Vyprodáno

Pulviclar S želatina jedlá 10 dkg želatina s nízkým stupněm hydrolýzy a vysokou hustotou

-4%

Pulviclar S želatina jedlá 10 dkg želatina s nízkým stupněm hydrolýzy a vysokou hustotou
Naše cena
45 Kč s DPH 
Ušetříte 2 Kč (4%)
Cena před slevou
47 Kč s DPH
Tento produkt není možné samostatně zakoupit.
Početks
Dotaz na prodejceHlídat cenu
Aktuální cena produktu je 45.00 Kč s dph
  Oznámit, až cena klesne pod    Kč s dph
  Oznámit každou změnu ceny
Váš e-mail  
Zaslat dotaz
Jméno:
Email:
Telefon:
' '
Opište kód:
Dotaz:
Sdílej
Kód:44100
EAN:3296
Výrobce:Esseco srl. San Martino IT
Značka:Pulviclar S  (web)
Pulviclar S
Popis produktu
Pulviclar S Jde o ultra čistou potravinářskou teplem rozpustnou granulovanou želatinu s nízkým stupněm hydrolýzy a vysokou hustotou. Jde o vysoce účinný čiřící prostředek a stabilizátor. Doporučuje se pro čiření bílých moštů a vín ve spojení s dalšími preparáty.

Pulviclar S je ultra čistá potravinářská, teplem rozpustná granulovaná Želatinavyznačují se nízkým stupněm hydrolýzy a vysokou hustotou. 

  • Pulviclar S je vysoce účinný čiřící prostředek a stabilizátor. 
  • Je doporučován na čiření bílých moštů a vín ve spojení s preparáty Sil Floc, Pluxbenton N,
  • Bentolit Super a Enartis Tan Clar. U kvalitních červených vín
  • Pulviclar S zlepšuje rovnováhu tím, že odstraňuje nadměrnou trpkost v chuti pociťovanou na konci patra, aniž by došlo ke snížení struktury vína.

Dávkování: 4-10 g/hl do moštu a bílého vína
6-15 g/hl do červeného vína

ALTERNATIVY VAJEČNÉ BÍLKOVINY
Vaječná bílkovina se skládá hlavně z proteinu globulinu obsaženého v albuminu. Při výrobě vína se používá buď jako čerstvé nebo mražené bílky, anebo v dehydratované formě.
Používá se pro svou schopnost:

  • snížit trpkost
  • zlepšit čirost vína
  • odstranit nestabilní barvivo.

Čiřidlo, které se nejvíc podobá svým působením vaječné bílkovině, je živočišná ŽelatinaTato Želatina silně sráží galické Taniny.

V praxi je vaječná bílkovina považována za konečné čiřidlo, které respektuje charakteristiky vína a je určena pro kvalitní vína a pro vína zrající v dřevěných sudech. Pokud je použita k překrytí výrazných defektů ve víně, není příliš efektivní.
Po četných studiích a různých hypotézách byla náhrada za vaječnou bílkovinu zvolena Želatina s vysokou molekulovou hmotností. To zahrnuje všechny typy želatiny, které jsou méně selektivní ve své činnosti v odstraňování taninů.

Čiření vín je fyzikálně-chemická stabilizace proti zákalům vína, proti jejich potenciálnímu vzniku po naláhvování vína. Podle Grahama (1860) rozpuštěné látky dělíme na lehce difundující přes semipermeabilní blánu - krystaloidy a těžce difundující - koloidy . Oswald již látky v disperzních soustavách rozdělil přesněji na:

  • hrubé disperse kde jsou částice velikosti větší než 100 . 10-9 m, které se velmi snadno usazují na dně nádob. Ve vinařství se poměrně snadno odstraňují z vín filtrací
  • koloidní disperse, částice velikosti 1 - 100 .10-9 m, které se neusazují, avšak podléhají nevratnému srážení stárnutím nebo tzv. plasmatickými jedy. Zachytí se jen ultrafiltrací nebo nanofiltrací, při nichž však dojchází k poškození vín
  • pravé roztoky jsou roztoky molekul nebo iontů pod l.10-9 m Tyto zpravidla až na malé výjimky (soli Železa, mědi, vinany atd) z vína neodstraňujeme.

Čiřením se tedy odstraňují převážně koloidy.
Ve víně se jedná o kladně nabité bílkoviny a zásaditá Barviva a záporně nabitá kyselá Barviva, třísloviny a další látky. Tyto koloidy jsou ve víně buď ve formě solu, jemně rozptýleny a volně pohyblivé, vytvářející při bočním proudu světla Tyndalův kužel a způsobujících opalescenci, matnost a pod vína. Gely volně pohyblivé nejsou . Setkáváme se s nimi jako na př. nakoupenými čiřidly želatinou, vaječným bílkem sušeným a pod. Koloidy se mohou obklopit částicemi opačného náboje aniž by překročily koloidní velikost a jsou pak stabilnější vůči srážení. Látkám, které chrání koloidní částice před srážením, nazýváme ochranné koloidy. Jsou to na př. pektiny, hemiCelulózy, rostlinné gumy (Arabská guma) a pod. Proto při potřebě čiření moštu musíme nejdříve rozrušit pektiny. Při zpracování hroznů napadených houbami tyto ochranné koloidy vždy způsobují potíže při čištení vín. Podle Peynauda nejrychlejší srážení koloidů ve víně je kolem pH 3. Vyšší teploty ztěžují čiřicí procesy. Vogt sledoval vliv vinného kamene na srážení tříslovin s želatinou a zjistil jeho kladný vliv, zatím co samotná Kyselina Vinná srážení zpomalila. Ribereau-Gayon zjistil kladný vliv solí železnatých i železitých na srážení bílkovin s tříslovinami. V současné době je odklon od spoléhání se jen na čiřidla, ale je snaha uplatňovat fyzikální metody, zejména filtraci při čistění vín.

Čiření je úspěšné, když ve víně již neprobíhají intenzívní biochemické pochody, jako je alkoholové kvašení, biologické odbourávání kyselin a pod. Viskózní vína, jako jsou přírodně sladká vína, dezertní kořeněná vína a pod., se čiří méně snadno než vína přírodní suchá.

Bentonity jsou přírodní hlinité silikáty, tvořící montmorillonit (Al2O3.4SiO2.nH2O), které vodou botnají a srážejí se vlivem elektrolytů, přičemž adsorbují kladně nabité molekuly, zejména bílkoviny. Jsou ve formě prášku nebo granulí bílé, světle hnědé nebo světle šedé barvy. Nesmí mít cizí vůni (po plísni) a nesmí předávat vínu nevhodnou vůni nebo chuť. Nesmí obsahovat Těžké kovy, arzen, Železo, vápník a hořčík nad stanovenou hranici. Název je podle naleziště u Fort Bentone ve státě Wyoming - USA. Zjištění vzácných vlastností bentonitu, jeho botnavost, adsorpční schopnost a pod, vedla k hledání dalších nalezišť. Pro nás jsou významné naleziště u Mostu v Čechách (1933) a v poslední době také u Rosic na Moravě. Bentonity po těžbě se pro potravinářské účely čistí, chemicky upravují kyselinou chlorovodíkovou, louhy a pod.

Vyzina
je sušený měchýř jeseterovitých ryb. Jedná se o nejjemnější čiřidlo, vzhledem k cenovým relacím vhodné jen pro jemná, aromatická vína, určená k dlouhodobému skladování a archivování. Vínu neodebírá žádné jeho cenné složky, nijak ho nepoškozuje. Prodává se v zpravidla v tenkých plátcích. Před použití m se plátky nechají botnat v okyselené vodě kyselinou vinnou. Pak vodu slejeme a nalejeme na ni víno, aby byla ponořena a po 24 hodinách při laboratorní teplotě ji protlačíme jemným kovovým sítem a zředíme vínem na 1% roztok, který lze připravit do zásoby. Vizina se aplikuje do vína v dávce 1 - 5 g.l-1 , nejčastěji 2 g. Odpovídající množství 1% roztoku se vleje do menšího množství vína, kde se důkladně rozmíchá a pak se promíchá s celkovým objemem vína. Sedimentuje zpravidla 10 dnů.

Vaječný bílek
je čiřidlo s kladným nábojem a používá se k čiření jemných červených vín. Je nejstarším čiřidlem. Vaječná bílkovina se sráží s tříslovinami a částečně i se zápornými barevnými látkami vína, zjemnuje trpkost vína. Nejúčinnější jsou čerstvé bílky, ale používají se i sušené. Dávkují se 1 - 3 bílky na 100 l vína. Bílku z jednoho vajíčka se rovnají 4 g bílku sušeného. Aplikují se tak, že sušený bílek předem necháme nabotnat. Pak se rozšlehá, stejně i čerstvý bílek, rozmíchá se s trochou vína a přecedí přes husté plátno, aby se odstanila vlákna z bílku. Pak se promíchá do celkového množství vína. Asi za 7 -10 dnů se víno stáčí.

Kasein a Mléko
jsou také jedny z nejstarších čiřidel. Pokud se používá Mléko, musí být dobře odstředěné a zbavené tuků, aby nepůsobilo jemný zákal vína. Toto čiřidlo působí poměrně silně adsorpčně a může silně redukovat vůni i barvu při použití vyšších dávek. Používá se 0,5 - 1,5 l Mléka nebo 10 - 50 g kaseinu na 100 l vína. Toto čiření je v poslední době šířeji zaváděno v naší praxi.

Agar - Agar
je ester polygalaktosy a kyseliny sírové. Připravuje se z Mořských řas rodů Gelidium, Acanthoptelis a Euglena, žijících v Indickém oceánu. Nejnámější je Cejlonský a makasarský Agar, který se používá jako čiřidlo se silným záporným nábojem, které je vhodné k odstranění zákalů po přečiření želatinou, slizových zákalů a pod. Použivá se v dávce podle předběžné zkoušky zpravidla v rozmezí 5 - 30 g.100 l-1 . V současné době vzhledem k pracnosti se prakticky již nepoužívá. Připravuje se tak, že navážené množství se namočí přes noc ve vodě, aby se vymáčela případná sůl, ráno se vyjme, vymačká se přebytečná voda a pak se rozšlehá v 95 oC vodě na 1% roztok, který se za intenzívního míchání vlévá tenkým proudem do vína. Pokud je roztok chladnější, nebo se řádně nemíchá, ihned želíruje a Agar - Agar není účinný.

Kyselina Křemičitá
se v současné době dostává pod různými názvy jako stabilizovaný koloidní roztok s 10 - 30% účinné látky. Náš přípraven s 30% kyseliny křemičíté TOSIL z podniku Tonaso v Neštěmicích u Ústí nad Labem se již plně osvědčil v praxi. Je stálý při skladování v plastikových láhvích a nezmrzne. Je proto vhodné ho skladovat ve sklepě Kombinuje se se želatinou dle zkoušky v poměru 8 - 10 g želatiny ku 100 ml Tosilu. Pro čiření se zpravidla používá 50 - 150 ml Tosilu a 5 - 12 g želatiny. Podle vína se zpravidla přidává nejdříve Tosil, rozmíchaný v několika litrech vína, pak dle běžných zásad Želatina. Pokud bílé víno obsahuje třísloviny, které chceme odstranit, dá se prvně Želatina a pak podle zkoušky Tosil. Je velmi vhodné čiřidlo pro vína přečiřené želatinou a jako náhrada taninu při modrém čiření, kde kaly velmi rychle sedimentují. V současné době se kyselina Křemičitá přiváží ve stabilizovaném solu pod různými názvy.

Fosfát celulosy
je katex pro odstraňování vápenatých, železitých a železnatých iontů z vína . Odstraňuje uvedené Ionty v K nebo Na cyklu. V současné době se prakticky nepoužívá.

Polyclar AT
je makromolekulární látka se síťovou strukturou. Dodává je jako bílý prášek polyvinylpolypyrrolidonu (PVPP) nerozpustný ve vodě i ve víně. Váže poměrně značné množství polyfenolů a tím působí proti hnědnutí vín. Je velmi cenný k čiření vín na výrobu šumivých vín. Vína po čiření se udržují dlouho svěží a snižuje se potřeba SO2 . Vína jím čiřená jsou jemnější. Lze též použít na vína, která byla mírně naoxidovaná, kde odstraní vedle tříslovin a barviv také některé flobafeny, leukoAnthokyany a melanoidy. K nápravě silně oxidovaných vín již není vhodný pro vysokou spotřebu čiřidla.. Lze ho použít před kvašením do moštů, během kvašení i po vykvašení do mladých vín. Používá se zpravidla dle hladiny polyfenolů 30 - 100 g.100 l-1 . Sedimentace je poměrně rychlá. Proto se s výhodou dápoužít na rychlou sedimentaci mladých vín. Červená vína po čiření PVPP mají jasnější barvu. Aplikace je zcela jednoduchá. Navážka se dukladně rozmích v menším množství vína, které se zamíchá do celkového objemu. Po 24 hodinách lze čiřené víno stáčet.

Sorsilen a Amidap 
jsou Makromolekulární látky s obdoubným účinkem jako PVPP a dosti se používaly k odstranění polyfenolů a bílkovin z vína. Mají vyšší účinnost na bílkoviny a nižší na Polyfenoly než PVPP. V současné době mají značné uplatnění v pivovarech.

Nylon
'je obdobná makromolekulární látka, která adsorbuje bílkoviny s vyšší relativní molekulovou hmotností a částečně i Polyfenoly. U nás se v praxi neuplatnila. 

Vinné kvasnice
jsou velmi dobrým a levným čiřidlem. V současné době se však používají většinou jen u malovinařů. K čiření se používají jen kvasnice zdravé, čerstvé a bez čiřidel. Pokud použijeme kvasnice z jakostních vín, značně zlepší kvalitu stolních vín. Odstraní z vína mírnou pachuť, nežádoucí barevné odstíny po oxidáze, pachuť po napadení hrouznů hnilobami a případně i slabou myšinu. Aplikují se v dávce 5 - 15 l.100 l-1 . Je vhodné po dvou až třech dnech je promíchat s vínem. Po usazení se vyčiřené víno stáhne. 

Aktivní uhlí 
pro vinařské účely je rotlinné uhlí, méně často Živočišné uhlí (kostní, krevní) se zvýšenou adsorpční schopností získané speciálním výrobním postupem bez použití impregnačních látek. Je to černý prášek bez chuti a zápachu. V žáru žhne bez plamene. Aktivní uhlí se používá k odstranění vad vína, které nelze odstranit jinými čiřicími prostředky. Čím je uhlí jemnější, tím zpravidla je účinnější. Lze jím odstranit pachuť po plísni, mrazovou pachuť, odbarvit víno a pod. Používá se v dávce 6 - 200 g.100 l-1 . V poslední době je propagováno použití malého množství (6g) aktivního uhlí do moštu z nahnilých hroznů, čímž se odstraní nejen pachuť po hnilobě, ale i Polyfenoly a oxidační Enzymy. Ztráta primárních aromatických látek je nahrazena nativními aromatickými látkami, které se uvolňují během kvašení. Je důležité dle množství nežádoucí látky správně zvolit dávku. Při vysokých dávkách je čiřené víno po filtraci nutné scelit s jiným vínem. 

Čiření hexakyanoželeznatanem draselným (Modré čiření, Moslingerovo) 
se používá v odstranění některých kovů z vína, částečně odstraňuje i bílkoviny a zcela kalicí částice. Modré čiření v některých zemích není povoleno, protože při jeho nesprávném provedení se mohou odštěpovat do vína jedovaté kyanové sloučeniny. Je zakázáno v USA, v mnoha zemích se toleruje jako "nutné zlo". Muller a Winkler (1938) píší o působení již 20 mg.kg-1 hmotnosti člověka na podráždění ledvin. Jedná se však o způsob odstranění kovů nejlevnější a nejjistější.

Zákaznické recenze
45.00 Kč
90%
45.00 Kč
80%
45.00 Kč
80%
45.00 Kč
80%
45.00 Kč
80%
Diskuze k produktu
Diskuze k: Pulviclar S želatina jedlá 10 dkg želatina s nízkým stupněm hydrolýzy a vysokou hustotou

Tato položka nebyla doposud diskutována. Pokud chcete být první, klikněte na tlačítko Přidat příspěvěk

Popis produktu
Zákaznické recenze
Pulviclar S Jde o ultra čistou potravinářskou teplem rozpustnou granulovanou želatinu s nízkým stupněm hydrolýzy a vysokou hustotou. Jde o vysoce účinný čiřící prostředek a stabilizátor. Doporučuje se pro čiření bílých moštů a vín ve spojení s dalšími preparáty.

Pulviclar S je ultra čistá potravinářská, teplem rozpustná granulovaná Želatinavyznačují se nízkým stupněm hydrolýzy a vysokou hustotou. 

  • Pulviclar S je vysoce účinný čiřící prostředek a stabilizátor. 
  • Je doporučován na čiření bílých moštů a vín ve spojení s preparáty Sil Floc, Pluxbenton N,
  • Bentolit Super a Enartis Tan Clar. U kvalitních červených vín
  • Pulviclar S zlepšuje rovnováhu tím, že odstraňuje nadměrnou trpkost v chuti pociťovanou na konci patra, aniž by došlo ke snížení struktury vína.

Dávkování: 4-10 g/hl do moštu a bílého vína
6-15 g/hl do červeného vína

ALTERNATIVY VAJEČNÉ BÍLKOVINY
Vaječná bílkovina se skládá hlavně z proteinu globulinu obsaženého v albuminu. Při výrobě vína se používá buď jako čerstvé nebo mražené bílky, anebo v dehydratované formě.
Používá se pro svou schopnost:

  • snížit trpkost
  • zlepšit čirost vína
  • odstranit nestabilní barvivo.

Čiřidlo, které se nejvíc podobá svým působením vaječné bílkovině, je živočišná ŽelatinaTato Želatina silně sráží galické Taniny.

V praxi je vaječná bílkovina považována za konečné čiřidlo, které respektuje charakteristiky vína a je určena pro kvalitní vína a pro vína zrající v dřevěných sudech. Pokud je použita k překrytí výrazných defektů ve víně, není příliš efektivní.
Po četných studiích a různých hypotézách byla náhrada za vaječnou bílkovinu zvolena Želatina s vysokou molekulovou hmotností. To zahrnuje všechny typy želatiny, které jsou méně selektivní ve své činnosti v odstraňování taninů.

Čiření vín je fyzikálně-chemická stabilizace proti zákalům vína, proti jejich potenciálnímu vzniku po naláhvování vína. Podle Grahama (1860) rozpuštěné látky dělíme na lehce difundující přes semipermeabilní blánu - krystaloidy a těžce difundující - koloidy . Oswald již látky v disperzních soustavách rozdělil přesněji na:

  • hrubé disperse kde jsou částice velikosti větší než 100 . 10-9 m, které se velmi snadno usazují na dně nádob. Ve vinařství se poměrně snadno odstraňují z vín filtrací
  • koloidní disperse, částice velikosti 1 - 100 .10-9 m, které se neusazují, avšak podléhají nevratnému srážení stárnutím nebo tzv. plasmatickými jedy. Zachytí se jen ultrafiltrací nebo nanofiltrací, při nichž však dojchází k poškození vín
  • pravé roztoky jsou roztoky molekul nebo iontů pod l.10-9 m Tyto zpravidla až na malé výjimky (soli Železa, mědi, vinany atd) z vína neodstraňujeme.

Čiřením se tedy odstraňují převážně koloidy.
Ve víně se jedná o kladně nabité bílkoviny a zásaditá Barviva a záporně nabitá kyselá Barviva, třísloviny a další látky. Tyto koloidy jsou ve víně buď ve formě solu, jemně rozptýleny a volně pohyblivé, vytvářející při bočním proudu světla Tyndalův kužel a způsobujících opalescenci, matnost a pod vína. Gely volně pohyblivé nejsou . Setkáváme se s nimi jako na př. nakoupenými čiřidly želatinou, vaječným bílkem sušeným a pod. Koloidy se mohou obklopit částicemi opačného náboje aniž by překročily koloidní velikost a jsou pak stabilnější vůči srážení. Látkám, které chrání koloidní částice před srážením, nazýváme ochranné koloidy. Jsou to na př. pektiny, hemiCelulózy, rostlinné gumy (Arabská guma) a pod. Proto při potřebě čiření moštu musíme nejdříve rozrušit pektiny. Při zpracování hroznů napadených houbami tyto ochranné koloidy vždy způsobují potíže při čištení vín. Podle Peynauda nejrychlejší srážení koloidů ve víně je kolem pH 3. Vyšší teploty ztěžují čiřicí procesy. Vogt sledoval vliv vinného kamene na srážení tříslovin s želatinou a zjistil jeho kladný vliv, zatím co samotná Kyselina Vinná srážení zpomalila. Ribereau-Gayon zjistil kladný vliv solí železnatých i železitých na srážení bílkovin s tříslovinami. V současné době je odklon od spoléhání se jen na čiřidla, ale je snaha uplatňovat fyzikální metody, zejména filtraci při čistění vín.

Čiření je úspěšné, když ve víně již neprobíhají intenzívní biochemické pochody, jako je alkoholové kvašení, biologické odbourávání kyselin a pod. Viskózní vína, jako jsou přírodně sladká vína, dezertní kořeněná vína a pod., se čiří méně snadno než vína přírodní suchá.

Bentonity jsou přírodní hlinité silikáty, tvořící montmorillonit (Al2O3.4SiO2.nH2O), které vodou botnají a srážejí se vlivem elektrolytů, přičemž adsorbují kladně nabité molekuly, zejména bílkoviny. Jsou ve formě prášku nebo granulí bílé, světle hnědé nebo světle šedé barvy. Nesmí mít cizí vůni (po plísni) a nesmí předávat vínu nevhodnou vůni nebo chuť. Nesmí obsahovat Těžké kovy, arzen, Železo, vápník a hořčík nad stanovenou hranici. Název je podle naleziště u Fort Bentone ve státě Wyoming - USA. Zjištění vzácných vlastností bentonitu, jeho botnavost, adsorpční schopnost a pod, vedla k hledání dalších nalezišť. Pro nás jsou významné naleziště u Mostu v Čechách (1933) a v poslední době také u Rosic na Moravě. Bentonity po těžbě se pro potravinářské účely čistí, chemicky upravují kyselinou chlorovodíkovou, louhy a pod.

Vyzina
je sušený měchýř jeseterovitých ryb. Jedná se o nejjemnější čiřidlo, vzhledem k cenovým relacím vhodné jen pro jemná, aromatická vína, určená k dlouhodobému skladování a archivování. Vínu neodebírá žádné jeho cenné složky, nijak ho nepoškozuje. Prodává se v zpravidla v tenkých plátcích. Před použití m se plátky nechají botnat v okyselené vodě kyselinou vinnou. Pak vodu slejeme a nalejeme na ni víno, aby byla ponořena a po 24 hodinách při laboratorní teplotě ji protlačíme jemným kovovým sítem a zředíme vínem na 1% roztok, který lze připravit do zásoby. Vizina se aplikuje do vína v dávce 1 - 5 g.l-1 , nejčastěji 2 g. Odpovídající množství 1% roztoku se vleje do menšího množství vína, kde se důkladně rozmíchá a pak se promíchá s celkovým objemem vína. Sedimentuje zpravidla 10 dnů.

Vaječný bílek
je čiřidlo s kladným nábojem a používá se k čiření jemných červených vín. Je nejstarším čiřidlem. Vaječná bílkovina se sráží s tříslovinami a částečně i se zápornými barevnými látkami vína, zjemnuje trpkost vína. Nejúčinnější jsou čerstvé bílky, ale používají se i sušené. Dávkují se 1 - 3 bílky na 100 l vína. Bílku z jednoho vajíčka se rovnají 4 g bílku sušeného. Aplikují se tak, že sušený bílek předem necháme nabotnat. Pak se rozšlehá, stejně i čerstvý bílek, rozmíchá se s trochou vína a přecedí přes husté plátno, aby se odstanila vlákna z bílku. Pak se promíchá do celkového množství vína. Asi za 7 -10 dnů se víno stáčí.

Kasein a Mléko
jsou také jedny z nejstarších čiřidel. Pokud se používá Mléko, musí být dobře odstředěné a zbavené tuků, aby nepůsobilo jemný zákal vína. Toto čiřidlo působí poměrně silně adsorpčně a může silně redukovat vůni i barvu při použití vyšších dávek. Používá se 0,5 - 1,5 l Mléka nebo 10 - 50 g kaseinu na 100 l vína. Toto čiření je v poslední době šířeji zaváděno v naší praxi.

Agar - Agar
je ester polygalaktosy a kyseliny sírové. Připravuje se z Mořských řas rodů Gelidium, Acanthoptelis a Euglena, žijících v Indickém oceánu. Nejnámější je Cejlonský a makasarský Agar, který se používá jako čiřidlo se silným záporným nábojem, které je vhodné k odstranění zákalů po přečiření želatinou, slizových zákalů a pod. Použivá se v dávce podle předběžné zkoušky zpravidla v rozmezí 5 - 30 g.100 l-1 . V současné době vzhledem k pracnosti se prakticky již nepoužívá. Připravuje se tak, že navážené množství se namočí přes noc ve vodě, aby se vymáčela případná sůl, ráno se vyjme, vymačká se přebytečná voda a pak se rozšlehá v 95 oC vodě na 1% roztok, který se za intenzívního míchání vlévá tenkým proudem do vína. Pokud je roztok chladnější, nebo se řádně nemíchá, ihned želíruje a Agar - Agar není účinný.

Kyselina Křemičitá
se v současné době dostává pod různými názvy jako stabilizovaný koloidní roztok s 10 - 30% účinné látky. Náš přípraven s 30% kyseliny křemičíté TOSIL z podniku Tonaso v Neštěmicích u Ústí nad Labem se již plně osvědčil v praxi. Je stálý při skladování v plastikových láhvích a nezmrzne. Je proto vhodné ho skladovat ve sklepě Kombinuje se se želatinou dle zkoušky v poměru 8 - 10 g želatiny ku 100 ml Tosilu. Pro čiření se zpravidla používá 50 - 150 ml Tosilu a 5 - 12 g želatiny. Podle vína se zpravidla přidává nejdříve Tosil, rozmíchaný v několika litrech vína, pak dle běžných zásad Želatina. Pokud bílé víno obsahuje třísloviny, které chceme odstranit, dá se prvně Želatina a pak podle zkoušky Tosil. Je velmi vhodné čiřidlo pro vína přečiřené želatinou a jako náhrada taninu při modrém čiření, kde kaly velmi rychle sedimentují. V současné době se kyselina Křemičitá přiváží ve stabilizovaném solu pod různými názvy.

Fosfát celulosy
je katex pro odstraňování vápenatých, železitých a železnatých iontů z vína . Odstraňuje uvedené Ionty v K nebo Na cyklu. V současné době se prakticky nepoužívá.

Polyclar AT
je makromolekulární látka se síťovou strukturou. Dodává je jako bílý prášek polyvinylpolypyrrolidonu (PVPP) nerozpustný ve vodě i ve víně. Váže poměrně značné množství polyfenolů a tím působí proti hnědnutí vín. Je velmi cenný k čiření vín na výrobu šumivých vín. Vína po čiření se udržují dlouho svěží a snižuje se potřeba SO2 . Vína jím čiřená jsou jemnější. Lze též použít na vína, která byla mírně naoxidovaná, kde odstraní vedle tříslovin a barviv také některé flobafeny, leukoAnthokyany a melanoidy. K nápravě silně oxidovaných vín již není vhodný pro vysokou spotřebu čiřidla.. Lze ho použít před kvašením do moštů, během kvašení i po vykvašení do mladých vín. Používá se zpravidla dle hladiny polyfenolů 30 - 100 g.100 l-1 . Sedimentace je poměrně rychlá. Proto se s výhodou dápoužít na rychlou sedimentaci mladých vín. Červená vína po čiření PVPP mají jasnější barvu. Aplikace je zcela jednoduchá. Navážka se dukladně rozmích v menším množství vína, které se zamíchá do celkového objemu. Po 24 hodinách lze čiřené víno stáčet.

Sorsilen a Amidap 
jsou Makromolekulární látky s obdoubným účinkem jako PVPP a dosti se používaly k odstranění polyfenolů a bílkovin z vína. Mají vyšší účinnost na bílkoviny a nižší na Polyfenoly než PVPP. V současné době mají značné uplatnění v pivovarech.

Nylon
'je obdobná makromolekulární látka, která adsorbuje bílkoviny s vyšší relativní molekulovou hmotností a částečně i Polyfenoly. U nás se v praxi neuplatnila. 

Vinné kvasnice
jsou velmi dobrým a levným čiřidlem. V současné době se však používají většinou jen u malovinařů. K čiření se používají jen kvasnice zdravé, čerstvé a bez čiřidel. Pokud použijeme kvasnice z jakostních vín, značně zlepší kvalitu stolních vín. Odstraní z vína mírnou pachuť, nežádoucí barevné odstíny po oxidáze, pachuť po napadení hrouznů hnilobami a případně i slabou myšinu. Aplikují se v dávce 5 - 15 l.100 l-1 . Je vhodné po dvou až třech dnech je promíchat s vínem. Po usazení se vyčiřené víno stáhne. 

Aktivní uhlí 
pro vinařské účely je rotlinné uhlí, méně často Živočišné uhlí (kostní, krevní) se zvýšenou adsorpční schopností získané speciálním výrobním postupem bez použití impregnačních látek. Je to černý prášek bez chuti a zápachu. V žáru žhne bez plamene. Aktivní uhlí se používá k odstranění vad vína, které nelze odstranit jinými čiřicími prostředky. Čím je uhlí jemnější, tím zpravidla je účinnější. Lze jím odstranit pachuť po plísni, mrazovou pachuť, odbarvit víno a pod. Používá se v dávce 6 - 200 g.100 l-1 . V poslední době je propagováno použití malého množství (6g) aktivního uhlí do moštu z nahnilých hroznů, čímž se odstraní nejen pachuť po hnilobě, ale i Polyfenoly a oxidační Enzymy. Ztráta primárních aromatických látek je nahrazena nativními aromatickými látkami, které se uvolňují během kvašení. Je důležité dle množství nežádoucí látky správně zvolit dávku. Při vysokých dávkách je čiřené víno po filtraci nutné scelit s jiným vínem. 

Čiření hexakyanoželeznatanem draselným (Modré čiření, Moslingerovo) 
se používá v odstranění některých kovů z vína, částečně odstraňuje i bílkoviny a zcela kalicí částice. Modré čiření v některých zemích není povoleno, protože při jeho nesprávném provedení se mohou odštěpovat do vína jedovaté kyanové sloučeniny. Je zakázáno v USA, v mnoha zemích se toleruje jako "nutné zlo". Muller a Winkler (1938) píší o působení již 20 mg.kg-1 hmotnosti člověka na podráždění ledvin. Jedná se však o způsob odstranění kovů nejlevnější a nejjistější.

45.00 Kč
90%
45.00 Kč
80%
45.00 Kč
80%
45.00 Kč
80%
45.00 Kč
80%


© 2014 VMD Drogerie, Parfumerie CZ