Velikonoční zajíček
Velikonoční zajíček k nám doputoval z Německa. V bibli najdete zajíčka jako symbol skromnosti, pokory a chudoby, tedy křesťanství a Ježíše. Na mnoha obrazech mívá Panna Maria u nohou bílého zajíčka. Byl také symbolem zmrtvýchvstání, plodnosti a štěstí. Úkol schovávat dětem na zahradě velikonoční vajíčka dostal zřejmě proto, že i v přírodě se zajíci na jaře často zatoulali až do blízkosti lidí ve snaze najít kolem jejich příbytků potravu.
Velikonoční beránek
Symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci. V hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena „Božího stáda“, i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí.
V křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství. Spojení vidí křesťané také s původně židovskou tradicí svátků paschy, kdy se beránek zabíjel, na památku vyvedení Izraelitů z egyptského otroctví.
Jidáše a mazanec
Jidáše je sladké pečivo různých tvarů, pomazané medem. Jedlo se na Zelený čtvrtek a mělo připomínat provaz, na kterém se oběsil Jidáš.
Mazanec, jak ho známe dnes, sladké pečivo s rozinkami, se peče od 18. století. Má kulatý tvar připomínající slunce, kterého bude v dalších dnech přibývat. Na vršku se mazanec nařízl do kříže, připomínající ukřižování Krista.
Pomlázka a vajíčka
Tradice vyšlehání dívek a žen pomlázkou je známá asi od 14. století. Vyšlehaným má zajistit zdraví a krásu, dodat jim sílu a pružnost mladých proutků, omladit je: odtud zřejmě pochází sloveso pomladit a z toho pomlázka. Pomlázkou se označuje jak nástroj, tak i samotný akt vyšlehání či koleda. Pomlázka se plete ze svazku mladých proutků, který se na konci zdobí barevnými pentlemi.
Vejce je symbol nového života, naděje, plodnosti, zrození, ale i smrti. Začátku a konce. V průběhu staletí se vytvořila řada pověr a obřadů. Vejce se přidávaly do základů nových domů, do hrobů, sloužila k léčbě i ochraně před různými nemocemi, k věštění a mnoho dalšího. Na Velikonoce se uvařená vejce (po 1. světové válce i vyfouklá vejce) různými technikami malují a zdobí. Říká se jim kraslice. Označení kraslice pro malované vejce se u nás začalo používat až koncem 19. století. Do té doby se malovaným vejcím říkalo podle techniky zdobení, např. vyškrabovaná vajíčka, malůvky, rejsky, straky, slaměnky, obtáčené, voblikaté. Zdobila se plná, vařená, převážně slepičí vejce, někdy i husí, holubí, od perliček.
